Nemoc


Po dlouhé době, se vracím k zajímavému tématu a tím jsou psychologické a psychiatrické nemoci. Co je zajímavé je fakt, že člověk, který je nemocný na sobě tyto změny mnohdy ani nepozoruje nebo je ani nezaregistruje. Změny jsou tak jako všechno průběžné, malé a unikají Vaší pozornosti.

Problém je v tom, že aby jste poznali, že je něco špatně, potřebujete vnějšího pozorovatele a potřebujete problém pojmenovat, do té doby neexistuje, uvedu několik příkladů a pak se k tomuto poznatku vrátím.

Dokud Vám rodiče neřekli, že přemýšlíte tak jste ani nevěděli co to je a problém prostě neexistoval, až když jej někdo pojmenuje začne existovat, je to takový stav superpozice. Než dáte hmotě tvar je to jen hmota, stejně tak než dáte myšlence název je to jen myšlenka.

Dříve než Vám doktoři řekli, že jste nemocní byli jste v mysli zdraví jen Vás něco rozptylovalo a byl jste nesoustředěný, zamyšlený.

A to je přesně ono. Proto je také to, že Vám doktor řekne, máte schizofrenii pro Vás nepřijatelné, nepřístupné, nechcete tomu věřit a bráníte se byť by jen té myšlence. Prostě si to nechcete připustit. Protože dokud jsem tomu neuvěřil tak se mi to nestalo a proto jsem se k tomu nemusel ani nijak stavět natož podle toho žít. Přesně tato metodika je jedním z prvních úkolů psychiatrů, zlomit Vás a problém pojmenovat aby jste jej začali řešit, hodně nepopulární u pacientů :-D.

Hold bez vnějšího pozorovatele by neexistovalo ani já, protože by neexistovalo ty.

Člověk by nikdy neměl být sám 🙂


Příspěvek byl publikován v rubrice Osvícení. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.