Neoroduj za nás


Proč? Mám svá ústa přeci nejsem němý. Jen lhář a zloděj zapřel by tvůj jazyk, nemá smysl jej soudit odsoudí se spolehlivě sám. Nesklonil bych před cizím Bohem hlavu leč uvědomuji si své chyby, jenž jsou mou niternou záležitostí avšak věz, pro dobro tvé jsou všem skryty aby zůstali jste originál. Já bych nemohl chtít někoho ovlivnit. Nepřijmu kázání od nikoho jiného než sebe a svých práv se nevzdám. Co si uděláš, to máš a máš klid. Já nechci aby jsi sklonil hlavu. Šťasten budu z každého kdo zpříma postaví se před křiž a nevrlý z každého kdo poklekl a prosí. Nebudu tě prosit o odpuštěni, neb odpustit si svůj hřích, již musím sám. Nejsem kupčím s odpustky ani odpustkář, mě si ničím nekoupíš. Nemohl bych spát pod obrazem nebo se pod obrazem modlit. Uctívám maso své i cizí. Nemohl bych někoho za dobré skutky odsoudit zkameněním, zmalováním neb vše co je dobré je na zemi, tam se chodí až potom. A medaile si nech, já žiji pro ten pocit. Neposkvrnil bych svou víru vykupováním dobra, závistí, majetky, zlatem, zlem. Neb zlato je lopata ale studnu již musíš kopat sám. Nač by mi byl zub zlatý, jenž je závistivcům na očích bez vody čisté, které bych se mohl napít. Nemohl bych někomu sežrat pudr na opruzeniny a plácat si jej na tvář, který slouží k prospěchu těm, jenž kráčí nohami po zemi. Stejně jsme všichni lháři, řešení je problém a problém je řešení neb ožralec je jen ten kdo víno nezkusil ale rovnou se v něm utápí.


Příspěvek byl publikován v rubrice Osvícení. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.