Odkud ten sen, čí byla čičí a čí je ten sen


Sen začíná tam, kdy jsi zapřel svou existenci v přítomnosti. Sen, který jsi si přál. Sen ve kterém chceš být lepší, být někým jiným avšak zde je ten problém, kámen úrazu. Každý jsme originál a stejně jako každý drobek chleba má svého strávníka. Každá myšlenka svého autora a každá cesta svého chodce. Já je ta cesta. Ale věř tomu pevně když člověk je schopen ukrást i drobeček mravencům ze země. Smění nový život za peníze jen aby měli. Každý sen někdo někdy utvořil, ti co kalkulují s nápady je jen kradou, ti co mají své myšlenky, jen žijí. Ostatně zloději se nakonec obracejí vždy ke všem a žalují je ze svých hříchů, takoví jsou křivopřísežní neb ukradli cizí sen, věří, že se vidí. Jsou ochotní pro kus žvance prodat svou duši, sejít ze své cesty, srazit někoho z jeho cesty a žít život v pekle cizím jménem. Mě si ničím nekoupíš a věčný život už vůbec ne, ten si musíš zasloužit, ten musíš uctít aby z tebe nezbyli jen střepy. Ne, cizí střepy nejsou štěstí. Jsou to hřebíky v tvé rakvi, něco co ti nepatří a nemáš právo je ani sbírat. Cizí myšlenky bez aktu daru považuješ za své nápady, tvrdíš jak vše zůstane tady, přitom roznášíš střepy vůkol svého okolí a chlubíš se cizím peřím. Takové už tvé JÁ nebude. Budeš poskvrněn, pošpiněn, zahanben, budeš infikován jako virem zasažen a každý si na tebe bude dávat pozor, všichni poznají jaký jsi byl zloděj a čí střep jsi pokládal za svůj. Každý by si měl své střepy sbírat sám. Budeš imitátor, hanba a posměch autorského práva, posměch věčného života. Sbíral jsi střepy těch, kteří jsou roztrháni na kusy, za tvé krádeže cizích snů, ukradli si cizí smích. Křivě jsi je žaloval aby jsi mohl sbírat jejich střepy, které by tobě přinesli štěstí? A druhým jsi neštěstí přál? Žádný přede mnou ani za mnou není bez viny. Vybral jsi si cestu, kterou jsi nezasel, ukrást jsi po té cestě cizí život chtěl. Proto jsi zhynul. Střepy, které kradeš jsou důkazem toho čí to byl sen a kdo měl být tím vladařem. Šáh jsi na cizího krále v šachové partii. Křivé prsty máš. Proto, já nehraji, víra tvá tobě pravdu ukáže, tvé střepy se budou válet vůkol. Taková je cena pravdy, bolest vykoupená slastí. Chtěl jsi měnit cizí osud a roztrhat jej na kusy, jsi člověk, ten neví.


Příspěvek byl publikován v rubrice Osvícení. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.