Paměť je u boha


Bůh bohem bohem v bohu, i přesto se před jiným bohem klaněti nebudu, abych nezaniknul v něm a žil věčný život s možností růstu a produktivity.

Paměť všeho vědění je u celého boha,  jeho jednotlivé části i s redundancí, která se předpokládá a respektuje, opakujíce se fraktálně, vnořujíc se, do sebe sama, do nekonečně malého prostoru až po supremum jímž je Krist v nejtišší přítomnosti absolutna, místo pro povznesené.

Proto máme také, paměti lokální a globální s různými způsoby přístupů.

Místo, kde lze jako čarokrásnou fraktální pastelnou tvořit život jak jej známe v jeho nejutkvělejších představách, počínaje osudem, konče životní formami, jenž jsou tvořeny evoluční podstatou osudu a je pralátkou života. Místo, které je tak nádherné, obklopené nekonečnou blažeností a postavené na nejpevnějších pilířích siónského kamene, jenž je absolutní a může býti vším, čím jen si budete přát.

Místo kde, ve víře změna v čase ve všech rozměrech mění se na energii, hmotu, pohyb, život.

Čím hlouběji saháme tím větší pravdy o prostotě boha, eleganci pravdy a lásky objevujeme.

Atom, elektron, jádro, protony, kvarky, struny až po elementární podstatu vlny ve víře jímž je siónský kámen sám či membrány, jenž jsou spojnicí jednotlivých bohů styčných realit, křížíce se a dávajíce ve víře prostor vzniku realitám novým, od samotného počátku až po transformaci znovuzrozením celého boha v realitě nové.

Co ve víře vznikne, žije navěky.

In fidem Veni, vidi


Příspěvek byl publikován v rubrice Osvícení. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.