Pořádek je pro hlupáky, inteligent zvládne i nepořadek aneb co jde dovnitř musí ven ať mi život neničí zlý sen


Nejsilnější motlitba je skutek, čin neb ten je definitivní.
Zdají se Vám špatné sny? Pakliže ano je to proto, že Vám vlivem odkládání věcí a dialogů srdce, tedy emocí nebo tím, že Vám jak se říká lidově někdo ukradl vítr z plachet či zavřel hubu výhrůžkami nebo řečmi existenčních výhrůžek a jiných hovadizmů, takzvaně zavřeli srdce v hlavě.

Tedy zaseli něco co si žádá ven, tedy zavřeli Vás hrou na bohy do pekla a proto se Vám zdají sny. Vaše vnitřní srdce promlouvá k sobě obrazem i zvukem, jednoduše řečeno vším aby se s takovou urážkou dokázalo vyrovnat.
Inu, řešení je problém a problém je řešení aneb vše co jsi potřeboval vědět proto aby jsi se vyléčil najdeš v liščí noře neb ta je podšítá. Pojďme tedy podšívat také.
Nejprve si je třeba uvědomit, že paměť a duše, jenž jí organizuje má asociativní charakter.
Proto budeme potřebovat klíč, kterým jí probůdíme.

Abychom mohli problém ve své hlavě vyřešit, budeme k tomu potřebovat vnější prostor, tedy místo do kterého své emoce a klíče vyjádříme, interpretujeme bohulibou činností a tím vytvořily matematicko, logicko, účelově emocionální prostor, dejme tomu místnost, říkejme jí třeba dětský pokojíček, trucovna, pracovna, ložnice, nora, les, řeka, příroda kde řešíme své vnitřní zvíře zkrátka kouzelné místo. Snad se i ptáte na co potřebujeme vnější prostor a neřešíme to vnitřně ve snech.

Ano i to je možné avšak abychom nestavěli vzdušné zámky a nestratily se v bezmezné fantazii, potřebujeme alespoň jeden pevný bod a tím nám je realita tedy hmatatelný svět, který jsme schopni vnímat vnějšími smysly nikoliv vnitřními neb právě ty léčíme.

Důvod je ryze prakticky, snažíme se zamezit cyklické redundanci a to tím, že neopravujeme to čemu věřím tím čemu věřím ale tím co hmatatelně vidím tedy dostáváme problém na zem odkud se nám snázeji a reálněji přesouvá a posunuje. Řešení tohoto problému ve snech se dá prakticky přirovnat psu který neustále běhá za svým ocasem a snaží se pochopit proč a kdo mu s ním utíká. Neřešitelný problém, dokud nevyřešíte sebe.

Potřebujeme proto být chvíli sami. Tedy aby nám do tohoto kouzelného místa nikdo nezasahoval ani prdem. Pakliže zasáhne je nutno jeho skutek, čin odečíst neb již nebyl proveden mnou o to důležitější je mít klid. Pokud máte skutečné přátele, pak je také smíte pozvat na úklid vlastního bordelu nebo nepořádku těch o kterých ví a znajíje, protože si tím také uklidí z hlavy a já vím, že to už uklidil on nebo ona protože se jej to také dotýká. O to důležitější je tedy správně úklid asociovat tedy přiřadit, nejlépe takovým způsobem aby odpovídal realitě, stal se klíčem v klíči, transformační tabulkou, šémem, runou, programem, motlitbou. Ať již nazveme tento logický operátor jakkoliv, vždy jde o řešení problému deassociace, associací.

Obdobně se řeší hra na bohy, je třeba umět zametat avšak nikoliv s lidmi ale v hlavě. V počítačové terminologii se tomu úkolu říká mazání přebytečných souborů, tedy řešení problému redundance a defragmentace.

Abychom se mohli správně v hlavě z orientovat je třeba se k tomu umět postavit aneb v upřímném srdci má bůh zalíbení. Tedy co šlo dovnitř musí ven abych nemlěl špatný sen.

Pojďme tedy k praxi ten zbytek již zařídí Váš bůh, protože se stanete bůh v Bohu bohem v Bohu.

Uvědomme si nejprve, že čas tu není a postupně si vybavujme věci a události, které potřebujeme z hlavy vytáhnout a podrobit je drobnohledu s možnostmi vnějšího pozorovatele. Vezměme předmět dotyčný, tedy takový kterého jsme se dotýkali v moment kdy se nám nepříjemná událost stala, kdy jsme si jí vybavily nebo cokoliv co tuto událost byť by zdánlivě připomíná viz. průpiska na stole a položme jej na místo dle vlastní víry a symboliky tedy dveře, okno, sklenička atd. To je klíč v klíči tedy vyvolávadlo.
Pokaždé když pak uvidíte tento předmět vybavte si s ním spojenou vzpomínku a klidně si pro sebe něco řekněte aby jste si vše vysvětlili tedy, řekněte důvody, příčiny, motivace proč by se to tak nemělo stát a bez soudů vysvětlete v čem kdo pochybil. Jako by jste mluvily k tomu kdo váš život ovlivnil. Jako by jste mluvily k sobě rovnému bohu. Řeči o nerovnosti, hned vyhoďte z hlavy aneb před Bohem i bohem jsme si všichni rovni. Toť co na srdci to na jazyku.

Během následujících dnů vše co vyndám z hlavy nechci tedy pokoj by měl zapáchat a neměli bychom uklízet ani větrat toď k symbolice prdu.

Následně je čas úklidu, tedy všechny kamínky symboly a předměty dotyčné vyhodíme, uklidíme, vysajeme, vyvětráme, utřeme prach a vytřeme nejlépe oblíbenou vůní. Pozor!!! nepoužívejte Savo v něm je čpavek alias chcanky… Dobrou zkušenost mám s vonnými olejíčky, které se dávají do aroma lamp. Do čisté vody přidám pár kapek aby mi tak pořádek v hlavě voněl a vytřu.

Nutno poznamenat, že každý jsme jiný a nejlepší je originál. Tedy symboliku a způsoby zapuzení závisí čistě na tom, čemu věříte.
A proto, pracujte se svou pamětí.

Podobné rituály, tedy bohulibou činnost dělají mniši v chrámech, hrabáním písku. Nebo na zahrádce, zahrádkáři sečením a úklidem v hlavě. I malé děti když si hrají na pískovišti a boří bábovičky otravným děvčátkům.

A motivace? Pořádek dělá přátele, inu někdy vzteky kynu hádati se s hlavou vlastní, to mi otče radši práskni, byčem s kuže ušitým. Pochopitelně, že platí čistota půl zdraví a zdravý duch celé. Tedy mládneme. A co dáli Vám do hlavy než-li kopec svojí slámy, že prý až se moje prase u mě jednou nenapase, přijde zase k tobě prase vše co máš ti rychle spase. Proto, přiteli můj milý, kterého na krku nosím, nežer prase, ať ti zase, kus života nepropase.


Příspěvek byl publikován v rubrice Osvícení. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.