Přemíra jmenování, jako zdroj zla, konání v cízím jménu a cizím jménem, jako zdroj zla


Každý by měl mít jedno, originální jméno, jméno které si sám vymyslel, které má ve svém okolí vlastní historii. Které je jedinečné.
A nikdo nemá právo mluvit ani jménem zesnulých přec sám sebe svrhl do pekla. Neb zapřel by jméno své.
Není jméno jenom slovo, po psu je jím vůně, po kočce obraz, po orlu postřeh, po mouše chuť po myši šepot po rybě klid po mravenci hmat a vnitřní cit po žížale a jiné to vzory všechné té droboty i tvorů pozemských, jenž by nám sloužily příkladem pro svůj um.
Vše co je mimo je peklu, vše co je mimo je hra, vše co je mimo je smrt.


Příspěvek byl publikován v rubrice Osvícení. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.