Respekt k autoritám


Autoritu respektuji až tehdy, respektuje-li má i svá práva.
Tak jako tak, stejně platí, že neposlouchám na slovo ale slyším vím a konám dle vlastního svědomí abych byl. Jenom tak jsem užitečný a prospěšný sobě i národu, zemi jako celku.
Mnoho falešných, pravokřivců a posměchářů, myslí si, že být autorita znamená mít bezmeznou moc avšak v tom se šeredně mýlí. Autorita je autoritou respektu hodnou pouze do míry svého práva. Překročí li své pravomoce a zasáhne li do práva druhých nebo ohrozí li právo druhých, není již autoritou nýbrž svévolným mrhačem práva vlastního i cizího neb se svých práv tímto činem sám zřekl. Právo jednoho totiž končí tam kde začíná právo druhého. Tím je zabezpečena věčnost sebe. Být autoritou znamená mít vlastní osobnost s ohledem a respektem na stejná práva k druhým. Pak až teprve je úcty hodna.
Neb jedině pravá autorita věří, že před Bohem jsme si všichni rovni a k tomu nám dopomáhej bůh.


Příspěvek byl publikován v rubrice Osvícení. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.