Archiv rubriky: Job

1. Tedy odpovídaje Job Hospodinu, řekl: 2. Vím, že všecko můžeš, a že nemůže překaženo býti tvému myšlení. 3. Kdo jest to ten, ptáš se, ješto zatemňuje radu Boží tak hloupě? Protož přiznávám se, že jsem tomu nerozuměl. Divnějšíť jsou … Celý příspěvek →

1. (40:20) Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho? 2. (40:21) Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho? 3. (40:22) Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně? 4. … Celý příspěvek →

1. (39:31) A tak odpovídaje Hospodin Jobovi, řekl: 2. (39:32) Zdali hádající se s Všemohoucím obviní jej? Kdo chce viniti Boha, nechť odpoví na to. 3. (39:33) Tehdy odpověděl Job Hospodinu a řekl: 4. (39:34) Aj, chaternýť jsem, což bych … Celý příspěvek →

1. Víš-li, kterého času rodí kamsíkové, a laň ku porodu pracující spatřil-lis? 2. Máš-li v počtu měsíce, kteréž vyplňují? Znáš-li, pravím, čas porodu jejich? 3. Jak se kladou, plod svůj utiskají, a s bolestí ho pozbývají? 4. Jak se zmocňují … Celý příspěvek →

1. Tedy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl: 2. Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými? 3. Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi. 4. Kdes byl, když jsem zakládal zemi? … Celý příspěvek →

1. (36:34) Takéť se i nad tím děsí srdce mé, až se pohybuje z místa svého. 2. (37:1) Poslouchejte pilně hřmotného hlasu jeho, a zvuku z úst jeho pocházejícího. 3. (37:2) Pode všecka nebesa jej rozprostírá, a světlo své k … Celý příspěvek →

1. Zatím přidal Elihu, a řekl: 2. Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil. 3. Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost. 4. V pravdě, žeť ne budou lživé řeči mé; … Celý příspěvek →

1. Ještě mluvil Elihu, a řekl: 2. Domníváš-liž se, že jsi to s soudem řekl: Spravedlnost má převyšuje Boží? 3. Nebo jsi řekl: Co mi prospěje, jaký užitek budu míti, bych i nehřešil? 4. Já odpovím tobě místně, i tovaryšům … Celý příspěvek →

1. Ještě mluvil Elihu, a řekl: 2. Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte. 3. Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu. 4. Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého. 5. Nebo řekl … Celý příspěvek →

1. Slyšiž tedy, prosím, Jobe, řeči mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj. 2. Aj, jižť otvírám ústa svá, mluví jazyk můj v ústech mých. 3. Upřímost srdce mého a umění vynesou rtové moji. 4. Duch Boha silného učinil … Celý příspěvek →