Archiv rubriky: Kazatel

1. A pamatuj na stvořitele svého ve dnech mladosti své, prvé než nastanou dnové zlí, a přiblíží se léta, o nichž díš: Nemám v nich zalíbení; 2. Prvé než se zatmí slunce a světlo, a měsíc i hvězdy, a navrátí … Celý příspěvek →

1. Pouštěj chléb svůj po vodě, nebo po mnohých dnech najdeš jej. 2. Dej částku sedmi aneb i osmi, nebo nevíš, co zlého bude na zemi. 3. Když se naplňují oblakové, déšť na zem vydávají; a když padá dřevo na … Celý příspěvek →

1. Muchy mrtvé nasmrazují a nakažují mast apatekářskou; tak pro moudrost a slávu vzácného maličko bláznovství zohyžďuje. 2. Srdce moudrého jest po pravici jeho, ale srdce blázna po levici jeho. 3. I tehdáž, když blázen cestou jde, srdce jeho nedostatek … Celý příspěvek →

1. Všecko to zajisté rozvažoval jsem v srdci svém, abych vysvětlil všecko to, že spravedliví a moudří, i skutkové jejich jsou v rukou Božích. Jakož milosti, tak ani nenávisti nezná člověk ze všech věcí, kteréž jsou před oblíčejem jeho. 2. … Celý příspěvek →

1. (7:30) Kdo se může vrovnati moudrému, a kdo může vykládati všelikou věc? (8:1) Moudrost člověka osvěcuje oblíčej jeho, a nestydatost tváři jeho proměňuje. 2. Jáť radím: Výpovědi královské ostříhej, a však podlé přísahy Boží. 3. Nepospíchej odjíti od tváři … Celý příspěvek →

1. Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka. 2. Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém. … Celý příspěvek →

1. Jest bídná věc, kterouž jsem viděl pod sluncem, a lidem obyčejná: 2. Kterému člověku dal Bůh bohatství a zboží i slávu, tak že nemá nedostatku duše jeho v ničemž, čehokoli žádá, a však nedopouští mu Bůh užívati těch věcí, … Celý příspěvek →

1. Ostříhej nohy své, když jdeš do domu Božího, a buď hotovější k slyšení nežli k dávání obětí bláznů; nebo oni neznají toho, že zle činí. 2. Nebývej rychlý k mluvení, ani srdce tvé kvapné k vynášení slova před oblíčejem … Celý příspěvek →

1. Opět obrátiv se, i viděl jsem všeliká ssoužení, kteráž se dějí pod sluncem, a aj, slzy křivdu trpících, ješto nemají potěšitele, ani moci k vyjítí z ruky těch, kteříž je ssužují, a nemají potěšitele. 2. Protož já chválil jsem … Celý příspěvek →

1. Všeliká věc má jistý čas, a každé předsevzetí pod nebem svou chvíli. 2. Jest čas rození i čas umírání, čas sázení a čas vykopání, což vsazeno bývá; 3. Čas mordování a čas hojení, čas boření a čas stavení; 4. … Celý příspěvek →