Sestavil, Petr Pavlík originál z lampa.cz
Hotei byl pravý tlustý a usměvavý Číňan, který jakoby z oka vypadl
soškám čínského Buddhy. Neříkal si mistr Zenu a neshromažďoval žáky.
Toulal se po ulicích, přes rameno nosil veliký pytel s oříšky a
cukrovím, které rozdával dětem.
Když potkal žáka Zenu, natáhl ruku a řekl:
„Dej penízek.“
Když ho někdo požádal, aby se vrátil do kláštera a učil ostatní, tak
opět natáhl ruku:
„Dej penízek.“
Když si zase jednou šel hrát s dětmi, potkal ho jiný mistr a ptal se
ho:
„Jaký význam má Zen?“
Hotei se na něj mlčky zadíval a pustil pytel na zem.
„A jaké je jeho uskutečnění?“
Usměvavý Čiňan Hotei si zase hodil pytel na rameno a pokračoval svou
cestou.
