Z díla AŠTÁVAKRAGÍTA
Peložil z německého překladu H. Zimmera
(Anbentung Mir, Mnichov 1929, nakl. R. Oldenbourg)
Jiří Navrátil
Podle sanskrtského originálu zrevidoval
Boris Merhaut
(AVATAR, Praha 1994)
Džanaka pravil:
1. Odmítl jsem činnost těla – to byl začátek. Potom jsem odmítl rozvláčnost řeči a nakonec jsem odmítl i hloubání – to proto jsem došel stavu, v němž dlím.
2. Protože se neoddávám tónům a jiným smyslovým věcem a protože átman není viditelný, je mé srdce prosto všeho rozptýlení – a to je tedy stav, v němž dlím.
3. „Soustředění jóginů souvisí s rozptýlením, světský život slouží pravému soustředění“ – protože jsem měl toto přesvědčení, došel jsem stavu, v němž dlím.
4. Protože jsem byl dalek otázky, zda se mám něčeho zříkat, nebo něco podržovat, protože ve mně nebylo ani radosti ani sklíčenosti, došel jsem, ó pane, stavu, v němž dlím.
5. Protože jsem poznal, že příčinou mé nerozhodnosti byla otázka, zda se mám vázat na nějaké životní stadium, nebo se od něho oprostit, zda mám pěstovat rozjímání, nebo odmítnout všechny obsahy své mysli, došel jsem stavu, v němž dlím.
6. Člověk koná skutky, nebo od nich upouští, jen proto, že mu chybí poznání – protože jsem správně pochopil tuto pravdu, došel jsem stavu, v němž dlím.
7. I ten, kdo přemýšlí o nemyslitelném, účastní se ještě formy myšlení. Vzdal jsem se toho, abych rozjímal o nemyslitelném – proto jsem došel stavu, v němž dlím.
8. Kdo takto jedná, ten jistě „splnil svou věc“: kdo právě takto dlí ve vlastní podstatě, ten jistě „splnil svou věc“.
