Bhagavadgíta – zpěv sedmý, Cesta pravého poznání

Z díla BHAGAVADGÍTA   neboli ZPĚV VZNEŠENÉHO
Přeložil Rudolf Janíček, 1989

1. Vznešený pokračoval: „Vyslechni teď, Ardžuno, jak Mně můžeš bez pochyb plně poznat cvičením oddanosti, upneš-li se myslí ke Mně!

2. Vyjevím ti toto Poznání, a když si je osvojíš, nezbude nic, co bys měl poznat.

3. Mezi tisícihlavými zástupy jen jedinci se snaží o dokonalost. A mezi těmito požehnanými jen málokterý Mne opravdu zná.

4. Je osm druhů vnějších projevů Mé přirozenosti: Země, voda, vzduch, oheň, éter, mysl, inteligence a lidské já.

5. Avšak těchto osm druhů je jen nižším projevem Mé přirozenosti. Neboť věz, mocný Ardžuno, že za těmito se tají ještě jeden – Má přirozenost, ona přirozenost vyšší, ona Duše, která tvoří a udržuje vesmír.

6. Měj na paměti, že každá bytost je dítkem této Mé podstaty, která je první matkou i prvním otcem všeho tvorstva! Já jsem prapočátek i konec všech světů!

7. Není nic vyššího nade Mne, Ardžuno. To největší i to nejnepatrnější je obsaženo ve Mně. Jsem zlatá šňůra, na níž jako perly jsou navlečeny všechny světy a všechny životy.

8. Jsem chutí vody, Ardžuno, jsem září slunce i svitem měsíce, jsem posvátnou slabikou ÓM ve védách, jsem zvukem éteru a jsem mužností v mužích – hle, tím vším jsem Já!

9. Jsem libou vůní země, jsem žárem ohně, jsem životem všech živých tvorů a pokáním všech kajícníků.

10. Věz, Ardžuno, že jsem i věčným semenem všeho žití. Jsem chrabrostí chrabrých, proslulostí proslulých a mezi vzdělanci jsem ostřím jejich ducha a jsem moudrostí moudrých.

11. Jsem zbraní silných nezrezivělou hněvem a neotupenou žárlivostí. Jsem v každém člověku milostnou touhou, která je v souladu se zákonem, pane a veliteli Bharatů!

12. Věz, že vše, co vychází ze ctnosti i to, co vzejde z vášně a temnoty, to vše je projevem Mé energie. Jsem vším, aniž bych na něčem závisel. Nejsem v těchto věcech, ale tyto věci jsou ve Mně.

13. Tento proměnlivý svět oklamán vnějšími tvary mých věcí nezná Mne. Jsem nevyčerpatelný a stojím nade vším.

14. Neboť věř, Ardžuno, že Moje přívlastky vtělující se do všech tvarů života, jsou Mým božským převlekem a lze je těžko odhalit. Jen ti, kteří Mne trvale hledají, prohlédnou skrze clonu vnější skutečnosti a za ní Mne naleznou.

15. Avšak nepřijdou ke Mně lidé zlí, nevědomí a nízcí, kteří oklamáni zevnějškem věcí neumějí rozlišovat a ubírají se cestou krutosti a násilí.

16. Je čtvero druhů dobrých lidí, kteří po Mně dychtí, Ardžuno: ti, kteří jsou sklíčeni žalem, kteří hledají vědění, kteří touží po zdaru, a ti, kteří hledají Absolutní pravdu.

17. Nade všechny tyto lidi vyniká člověk moudrý, obdařený dokonalým poznáním, zanícený pro jediný cíl. Nade vše drahý jsem moudrým lidem a moudří lidé jsou drazí i Mně.

18. Ušlechtilí jsou skutečně všichni, ale na moudrého člověka hledím jako na Sebe Sama, neboť si za svůj nejvyšší cíl zvolil neodvolatelně jen a jen Mě.

19. Po mnoha zrodech splývá moudrý člověk nakonec se Mnou, neboť ví, že Já jsem příčinou všech příčin. Zřídka se však lidská duše pozvedne k takové vznešenosti.

20. Ti, kdo zapomínají na svou pravou přirozenost a jsou svedeni na scestí svými tužbami, vykonávají různé obřady a klanějí se rozličným bohům.

21. Kdo se klaní jakémukoli tvaru Boha s pravou vírou, toho Já v jeho víře podporuji.

22. A drží-li se věrně své víry, najde v ní naplnění, které ve skutečnosti uděluji Já sám.

23. Leč plody sklízené lidmi omezeného poznání jsou pomíjivé. Vyznavači bohů jdou k bohům, ti, kdož zbožňují Mne, přijdou ke Mně.

24. Lidé mdlého ducha, kteří nejsou schopni pochopit Mou neměnnou a nadsmyslnou podstatu, ztotožňují hru Mých nespočetných proměn se Mnou.

25. Zahalen kouzlem klamu nejsem viditelný všem, tak zůstávám před ošáleným světem utajený, Já, jenž jsem nepočatý, nezrozený a nepomíjivý.

26. Znám, Ardžuno, vše, co bylo, vše, co je, a vše, co ještě bude, ale nikdo nezná Mne.

27. Klamem radosti a bolesti, dobra a zla, klamem pramenícím z touhy a nenávisti, jsou všechny bytosti vrhány do hnacího kola zrození a smrti.

28. Proto lidé ctnostných činů, kteří se odpoutali od hříchů a od oněch protikladných iluzí, uctívají Mne s neochvějnou vírou.

29. Ti, kteří by chtěli uniknout zkáze a smrti, naleznou ve Mně své útočiště, neboť Jsem sama Skutečnost, Jsem samo Vysvobození!

30. A ti, kteří Mne poznávají jako nejvyššího Pána nebe, Země, jako plamen v obětním ohni, jako vševládnoucí podstatu všech jevů, vstupují do Mne v hodině smrti.“

Příspěvek byl publikován v rubrice Bhagavadgíta. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.