Svatý korán – Sůra 31, Luqmán, Luqmán

1. Alif lám mím!
2. Toto jsou znamení Písma moudrého,
3. vedení i milosrdenství pro ty, kdož dobro konají,
4. kdož modlitby dodržují, almužny dávají a v život posmrtný pevně
doufají.
5. Tito jsou Pánem svým dobře vedeni a ti budou blažení.
6. Mezi lidmi je i jeden, jenž bez jakéhokoliv vědění zábavné
povídání nakupuje, aby tak svedl lidi z cesty Boží, z níž posměšky
si tropí – a to jsou ti, kteří se trestu zahanbujícího dočkají
7. Když jsou takovému přednášena Naše znamení, tu odvrací se
domýšlivě, jako by je ani neslyšel a jako by měl v uších svých
hluchotu – tomu oznam, že čeká jej trest bolestný.
8. Pro ty však, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, zahrady slastí
jsou připraveny,
9. v nichž budou nesmrtelní, a tehdy slib Boží se uskuteční a On
mocný je i moudrý.
10. On stvořil nebesa bez opor, jež jsou viditelné, a rozhodil po zemi
hory pevně zakotvené, aby se s vámi nekymácela. A rozšířil po ní
zvířata rozličná.A seslali jsme z nebes vodu a dali jsme z ní
vyrůst všem druhům rostlin štědrých.
11. Toto je stvoření Boží a nyní mi ukažte, co vlastně stvořila
božstva, jež vedle Něho máte. Ano, nespravedliví jsou věru v bludu
zjevném!
12. Kdysi jsme darovali Luqmánovi moudrost řkouce: „Buď vděčný Bohu,
neboť ten, kdo vděčný je Bohu, je vděčný pro dobro své vlastní.
Kdo však je nevděčný . . . tedy Bůh soběstačný je i chvályhodný.“
13. Pravil Luqmán synu svému napomínaje jej: „Synáčku, nepřidružuj nic
k Bohu, vždyť přidružování je věru křivda nesmírná.“
14. A uložili jsme člověku laskavost k rodičům jeho – neb nosila jej
matka jeho se samými nesnázemi a odstavila jej po dvou letech –
řkouce: „Buď vděčný Mně i rodičům svým neb u Mne je cíl konečný!“
15. Nutí-li tě však usilovně, abys ke Mě přidružoval něco, o čem nemáš
vědění žádné, pak je neposlouchej! Buď k nim na tomto světě
laskavý podle zvyklosti uznané, avšak následuj cestu těch, kdož
kajícně se ke Mně obrátili! Ke Mně se pak uskuteční návrat váš a
Já vás poučím o tom, co jste konali.
16. “ . . . Synáčku, i kdyby to byla váha zrnka hořčičného a i kdyby
to bylo ve skále či na nebi anebo na zemi, Bůh to přinese! Vždyť
Bůh věru bystrý je i dobře zpravený.
17. Synáčku, dodržuj modlitbu, přikazuj vhodné a zakazuj
zavrženíhodné! Buď trpělivý vůči tomu, co tě postihne, neboť to
patří k podstatě věci!
18. Neodvracej tvář svou od lidí a nechoď nadutě po zemi, neboť Bůh
věru nemiluje domýšlivé vychloubače!
19. Buď umírněný v chůzi své a ztišuj hlas svůj, vždyť nejodpornější z
hlasů všech je věru hlas oslů.“
20. Což nevidíte, že Bůh vám podmanil vše, co je na nebesích a na
zemi, a že zahrnul vás dobrodiním Svým zjevným i skrytým? Však
mezi lidmi jsou někteří, kdož ohledně Boha se hádají bez
jakýchkoliv znalostí či vedení anebo Písma osvíceného.
21. A když je jim řečeno: „Následujte to, co seslal Bůh!“, odpovídají:
„Nikoliv, my budeme následovat to, co u otců svých jsme nalezli.“
A což když je satan zve k trestu plamene šlehajícího?
22. Ten, kdo se odevzdal do vůle Boží a koná dobré skutky, ten chopil
se rukojeti nejspolehlivější 3609 a Bohu patří konečné rozhodnutí.
23. Nechť tě nermoutí nevíra těch, kdož neuvěřili! K Nám se uskuteční
návrat jejich a poučíme je již o tom, co konali – vždyť Bůh dobře
ví, co hrudi skrývají.
24. Necháváme je užívat trochu radostí, ale potom je podrobíme trestu
přísnému.
25. Když se jich zeptáš: „Kdo stvořil nebesa a zemi?“, jistě odpoví:
„Bůh.“ Rci: „Chvála Bohu!“ Však většina z nich nic neví.
26. Bohu náleží vše, co na nebesích je i na zemi, a Bůh věru je
soběstačný, chvályhodný.
27. Kdyby všechno stromoví, jež je na zemi, bylo pery, a kdyby moře,
rozmnožené ještě o sedm moří, bylo inkoustem, nevyčerpala by se
nikdy slova Boží – a Bůh mocný je i moudrý.
28. Vaše stvoření i vaše vzkříšení je pro Něj jen jako stvoření a
vzkříšení duše jediné – a Bůh zajisté je slyšící i vidoucí.
29. Což nevidíš, že Bůh dává přejít noci v den a dni v noc – a
podmanil si slunce a měsíc, takže obě tělesa směřují ke lhůtě
stanovené a že Bůh dobře je zpraven o všem, co konáte!
30. A je to proto, že Bůh je skutečnost, zatímco to, co vzýváte vedle
Něho, je falešné – a Bůh věru je vznešený i veliký.
31. Což nevidíš, že lodi plují po moři díky dobrodiní Božímu a proto,
aby vám ukázal některá ze Svých znamení? A věru jsou v tom znamení
pro každého člověka trpělivého, vděčného.
32. A když zahalí je vlny jako temnota, vzývají Boha a zasvěcují mu
upřímnou svou víru, a když zachrání je na souši, tu někteří z nich
k Němu směřují . . . A popírat znamení Naše může jedině nevděčník
proradný!
33. Lidé, bojte se Pána svého a obávejte se dne, kdy otec nevykoupí
syna svého a syn nevykoupí ničím otce svého. Slib Boží se věru
uskuteční, nechť vás tedy neoklame život pozemský a nechť vás
nepodvede podvodník žádný ohledně Boha!
34. Jen u Boha je vědění o příchodu Hodiny. On déšť hojný sesílá a ví,
co skryto je v lůnech, zatímco duše žádná nezná, co si zítra
vyslouží, a žádná neví, ve které zemře zemi. Bůh věru je
vševědoucí a dobře zpravený!