Svatý korán – Sůra 35, Stvořitel, Fáter

1. Chvála Bohu, stvořiteli nebes a země, který učinil anděly vyslanci
majícími dva, tři či čtyři páry křídel – a On přidává tvorstvu
svému, cokoliv chce, a Bůh je všech věcí mocen.
2. Cokoliv Bůh otevře lidem z milosti Své, to nikdo jim nemůže
zadržet, však cokoliv On zadrží, to nikdo nemůže poslat kromě
Něho. A On mocný je i moudrý.
3. Lidé, pomněte dobrodiní Božího vůči vám! Je snad nějaký stvořitel
kromě Boha, který uštědřuje vám obživu z nebes i ze země? A není
božstva kromě Něho – jak mohli jste se tak odvrátit?
4. Jestliže tě prohlašují za lháře, tedy již poslové před tebou byli
za ně prohlašováni; a k Bohu budou věci všechny navráceny.
5. Lidé, slib Boží je věru pravdivý, nechť vás tedy neoklame život
pozemský a nechť vás neoklame o Bohu podvodník žádný.
6. Satan je věru vaším nepřítelem, proto jej pokládejte i vy za
nepřítele svého! On volá k sobě přívržence své jen proto, aby
stali se obyvateli plamene šlehajícího.
7. Pro ty, kdož neuvěřili, určen je trest přísný, zatímco ty, kdož
uvěřili a zbožné skutky konali, čeká odpuštění odměna veliká.
8. Zdaž ten, jemuž byly špatné skutky jeho okrášleny, takže je vidí
jako dobré . . . ? Bůh dává zbloudit, komu chce, a vede správnou
cestou také, koho chce. Nechť duše tvá se nepoddává zármutku nad
nimi, vždyť Bůh dobře ví, co dělají.
9. Bůh je ten, jenž vysílá vítr, aby zdvihal mraky;a My je ženeme nad
mrtvou oblast a oživujeme jimi zemi po smrti její. A podobně tomu
bude se vzkříšením.
10. Kdo si přeje moci . . . vždyť jedině Bohu náleží moc veškerá; k
Němu stoupají slova dobrá a On skutek zbožný k sobě pozvedá. Pro
ty, kdož úklady zlé chystají, připraven je trest přísný a úklady
jich se vniveč obrátí.
11. Bůh vás stvořil z prachu, potom z kapky semene a posléze z vás
učinil pohlaví dvojí. A nechodí samice žádná s útěžkem ani
neslehne, aniž by o tom On věděl; a neprodlouží se život
dlouhověkému a není zkrácen život žádnému, aniž by to bylo v Knize
zaznamenáno; a to vše je Bohu velmi snadné: 3887
12. A nejsou si obě velké vody rovné: jedna je sladká, čerstvá a
příjemná k pití, zatímco druhá je slaná a hořká; z obou pak
pojídáte čerstvé maso a lovíte z nich ozdoby,jež nosíte. A vidíš
na nich lodě brázdící vlny, abyste na nich mohli hledat část z
přízně Boží – a snad budete vděčni.
13. 13 On dává vniknout noci do dne a dni do noci a podmanil si slunce
a měsíc a obě tělesa se pohybují k lhůtě stanovené. Takový je Bůh,
Pán váš, jemuž patří moc královská, zatímco ti, které vzýváte
vedle Něho, nemají moc ani nad slupkou pecky datlové.14 Jestliže
se k nim modlíte, oni neslyší vzývání vaše, a i kdyby je slyšeli,
nemohli by vás vyslyšet. A v den zmrtvýchvstání zapřou vaše
přidružování jich k Bohu. A nikdo tě o tom nemůže poučit tak jako
ten, jenž o všem je zpraven.
14. Lidé, vy chudáci jste na Boha odkázaní, zatímco On soběstačný je a
chvályhodný.
15. Kdyby chtěl, dal by vám zaniknout a nahradil by vás tvorstvem
novým,
16. a není to pro Boha ničím obtížným.
17. Žádná duše hříchy obtížená neponese břemeno duše jiné; a bude-li
pak obtížená duše prosit, aby jí bylo neseno břímě její, nebude jí
z něho nic ubráno, i kdyby to byl příbuzný. Ty můžeš varovat pouze
ty, kdož Pána svého se obávají kvůli nepoznatelnému a dodržují
modlitbu; kdokoliv se almužnou očišťuje, ten očišťuje se ve
prospěch duše vlastní, a u Boha je cíl konečný.
18. Nelze srovnávat slepého a vidoucího,
19. ani temnotu a světlo,
20. ani stín a horko!
21. A nelze srovnávat živé a mrtvé.Bůh dává slyšet, komu chce, ale ty
nedokážeš, aby slyšeli ti, kdo jsou v hrobech,
22. vždyť tys jen varovatelem.
23. A poslali jsme tě s pravdou a jako hlasatele zvěsti radostné i
jako varovatele; a není národa jediného, k němuž by nebyl přišel
varovatel.
24. Jestliže tě prohlašují za lháře, tedy již ti, co byli před nimi,
prohlašovali posly své za lháře, i když přišli k nim s důkazy
jasnými a Písmy i Knihou osvícenou.
25. A potom jsem uchvátil ty, kdož nevěřili a jaká byla nevole Má?
26. Což nevidíš, jak Bůh z nebe vodu sesílá, jejíž pomocí dáváme
vyrůst plodům rozličných druhů? A na horách jsou pruhy bílé a
červené a různobarevné i temně černé.
27. A také mezi lidmi, zvířaty a dobytkem jsou druhy rozličné. Tak
tomu je! A obávají se Boha ze služebníků Jeho ti nejmoudřejší a
Bůh věru je mocný a odpouštějící.
28. Ti, kdož přednášejí Písmo Boží, dodržují modlitbu a dávají almužnu
skrytě i veřejně z toho, co jsme jim uštědřili, ti mají naději na
obchod, jenž nebude nevýnosný,
29. aby On jim mohl dát v plnosti odměnu jejich a přidat jim k tomu z
dobrodiní Svého. A On odpouštějící je i uznalý za vděčnost.
30. To, co jsme ti vnukli z Písma, je pravda potvrzující to, co již
předtím bylo sesláno. A Bůh je dobře zpraven o služebnících svých
a jasně je vidí.
31. Potom jsme učinili dědici Písma ty, jež jsme si vyvolili mezi
služebníky Svými. A jsou mezi nimi ti, kdož sami sobě ukřivdili,
jiní, kteří jsou uprostřed, a další, kteří se předstihují v
dobrých skutcích z dovolení Božího. A to je přízeň veliká:
32. v zahradách Edenu, do nichž vstoupí, budou ozdobeni náramky
zlatými a perlami a jejich oděvy tam budou hedvábné.
33. A budou říkat: „Chvála Boha, jenž od nás zármutek vzdálil! Pán náš
věru je odpouštějící a za vděčnost uznalý,
34. On je ten, který nás z milosti své ubytoval v příbytku trvalém, v
němž nedotkne se nás námaha žádná a nedotkne se nás v něm ani
únava.“
35. Pro ty, kdož neuvěřili, připraven je oheň pekelný a nebude jim
souzeno, aby zemřeli, a nebude jim v něm trest jejich ulehčen a
takto odměňujeme každého nevěřícího.
36. A budou tam křičet: „Pane náš, vyveď nás odtud a my budeme dobré
skutky konat, nikoliv to, co dříve jsme dělali!“ „Což nedarovali
jsme vám věk dlouhý, aby ten, kdo uvažuje, si to mohl uvážit? A
nepřišel k vám varovatel?
37. Okuste tedy trestu! A nespravedliví nebudou mít pomocníka žádného!
38. Bůh dobře zná nepoznatelné na nebi i na zemi a On dobře ví, co
hrudi skrývají.
39. A jest to On, jenž učinil vás nástupci na zemi. A kdo neuvěřil,
toho nevíra se obrátí proti němu. A nevíra nevěřících jen
rozmnožuje pro ně nenávist u Pána jejich a nevíra jejich zvětší
pro nevěřící jen jejich zatracení.
40. Rci: „Viděli jste společníky své, jež vedle Boha vzýváte? Ukažte
mi tedy, co stvořili na zemi či jaký mají podíl na nebi anebo zda
dali jsme jim Písmo nějaké, aby opřít se mohli o jasný důkaz z
něho?“ Nikoliv, nespravedliví si vzájemně slibují jen klam!
41. Bůh věru pevně třímá nebesa a zemi, aby se nesesuly; kdyby se
sesuly, pak by je po Něm nikdo jiný nemohl udržet, a On soucitný
je a odpouštějící.
42. A přísahali při Bohu přísahami nejslavnostnějšími, že přijde-li k
nim varovatel, věru se dají cestou správnější než kterýkoliv národ
jiný. Když však k nim přišel varovatel, tu zvětšil se jen odpor
jejich
43. následkem pýchy jejich na zemi a úkladů zlovolných. Však úklady
zlovolné obklíčí jedině ty, kdož je chystají. Což mohou očekávat
něco jiného než obvyklý osud národů dávných? A nenalezneš ve
zvyklosti Boží změnu žádnou! A nenalezneš ve zvyklosti Boží
odchylku žádnou!
44. Což necestovali po zemi a neviděli, jaký byl konec těch, kdo před
nimi žili a kdo mocnější než oni silou byli? Není na nebesích ani
na zemi ničeho, co oslabit by mohlo Boha, a On věru je vševědoucí
a všemocný.
45. Kdyby Bůh chtěl ztrestat lidi za to, co si vysloužili, nezůstala
by na povrchu zemském žádná bytost živá, avšak On dává jim odklad
do lhůty stanovené. A až se dostaví lhůta jejich . . . vždyť Bůh
vidí jasně služebníky Své.