Svatý korán – Sůra 44, Dým, Ad-Duchán

1. Há mím.
2. Při Písmu zřetelném!
3. Věru seslali jsme je, abychom byli varovateli, v noci požehnané,
4. v níž jsou rozdělována všechna zjevení moudrá
5. podle rozkazu od Nás vycházejícího. A My věru jsme těmi, kdo posly
vysílají
6. jako milosrdenství od Pána tvého, a On slyšící je a vševědoucí,
7. Pán nebes i země a všeho, co mezi nimi je – jste-li pevně věřící!
8. Není božstva kromě Něho a On oživuje a usmrcuje a Pánem vaším je i
vašich předků dávných.
9. A přesto nevěřící v pochybnostech si hrají.
10. Očekávej tedy den, kdy na nebesích se ukáže dým viditelný,
11. který lidi zahalí; a to bude trest bolestný!
12. Tehdy vzkřiknou: „Pane náš, odvrať od nás trest tento, my nyní
jsme věřící!“
13. K čemu je jim nyní připomenutí? Vždyť přišel k nim již posel
zjevný,
14. však zády se k němu obrátili a řekli: „Blázen je to, jinými
poučený!“
15. Jestliže jen trochu od vás trest tento odvrátíme, vy zcela jistě
se do nevěrectví navrátíte,
16. však v den, kdy udeříme velkým útokem, pomsty Naší okusíte!
17. A již před nimi jsme lid Faraónův zkoušce vystavili a přišel k nim
posel vznešený,
18. jenž pravil: „Vydejte mi služebníky Boží! Já pro vás jsem posel
spolehlivý!
19. Nepovstávejte proti Bohu, neb já k vám se zplnomocněním zřetelným
přicházím,
20. a utíkám se k Pánu svému i Pánu vašemu před vaším ukamenováním.
21. A jestliže mi nevěříte, tedy se ode mne držte stranou!“
22. Pak volal k Pánu svému: „Tito lidé hříšníci jsou!“
23. „Odejdi za noci se služebníky Mými, neb pronásledovat vás budou,
24. a přejdi přes moře otevřené; a oni vojska jsou, jež utopením
zahynou!“
25. Kolik opustili zahrad a pramenů,
26. osetých polí a vznešených příbytků
27. a příjemností, v nichž vesele si žili!
28. A stalo se tak a dědici toho jsme lid jiný učinili.
29. Ani nebesa, ani země nad nimi nezaplakaly a nebyl dán odklad jim,
30. však dítka Izraele jsme zachránili před trestem zahanbujícím
31. Faraonóvým; a byl on mezi přestupníky zpupný.
32. A vyvolili jsme je nad ostatní lidstvo vědomě
33. a ukázali jsme jim znamení, v nichž zkouška zjevná byla pro ně.
34. A věru tito zde hovoří:
35. „Není jiné smrti než první a my nebudeme vzkříšeni;
36. přiveďte tedy naše otce, jste-li pravdomluvní!“
37. Jsou snad oni lepší než lid tubba´ů a než jejich předchůdci, jež
za hříšnost jejich jsme zahubili?
38. A nestvořili jsme nebesa a zemi, a co je mezi nimi, pro
kratochvíli,
39. nýbrž stvořili jsme to jako skutečnost vážnou, však většina z nich
to neví.
40. A věru den rozhodnutí bude časem schůzky pro všechny,
41. a to bude den, kdy přítel nebude nic platný příteli a nikdo jim
nebude nápomocný
42. kromě těch, nad nimiž Bůh se slituje, vždyť On věru mocný je a
slitovný.
43. Vskutku bude strom Zaqqúm
44. patřit k hříšníka pokrmům.
45. Je jak roztavená smůla, jež ve vnitřnostech kypí,
46. podoben vodě vroucí.
47. „Vezměte ho a do hlubin pekelných jej dovlecte
48. a potom na jeho hlavu za trest vodu vroucí lijte!“
49. „Ochutnej, vždyť tys mocný, vznešený zajisté!
50. Tohle je přece to, o čem vy pochybovali jste.“
51. A bohabojní budou věru na místě bezpečném přebývat
52. mezi zahradami a prameny
53. a oděni do atlasu a brokátu se jeden na druhého budou dívat.
54. Tak stane se! A oženíme je s dívkami velkých černých očí,
55. a budou si tam všechny druhy ovoce žádat, jsouce v bezpečí.
56. A neokusí tam smrti – kromě smrti první – a ušetří je trest
pekelný
57. z milosti Pána tvého; a to štěstí je nesmírné.
58. A ulehčili jsme ti to pomocí jazyka tvého – snad se upamatují!
59. Pozoruj, vždyť také oni zpozorují!