1. Vy, kteří věříte! Nesnažte se předejít Boha a posla jeho! Buďte
bohabojní, vždyť Bůh věru je slyšící, vševědoucí!
2. Vy, kteří věříte! Nezvedejte hlas svůj nad hlas prorokův a
neobracejte se k němu s řečí hlučnou, tak jak to děláte mezi
sebou, aby se skutky vaše nestaly marnými, aniž o tom budete mít
tušení.
3. Věru ti, kdož snižují hlasy své před poslem Božím jsou ti, jejichž
srdce Bůh podrobil zkoušce bohabojnosti a těm náleží odměna
nesmírná a odpuštění.
4. Avšak většina z těch, kdož tě hlasitě vyvolávají z komnat tvých,
jsou lidé nerozumní.
5. Kdyby trpělivě vyčkali, dokud k nim nevyjdeš, bylo by to pro ně
lepší; a Bůh je odpouštějící, slitovný.
6. Vy, kteří věříte! Přijde-li k vám hanebník s nějakou zvěstí,
snažte se ji objasnit tak, abyste z nevědomosti své nepoškodili
lidi a abyste nemusili litovat toho, co jste učinili.
7. Vězte, že kdyby posel Boží, který mezi vámi dlí, vás uposlechl ve
většině záležitostí, věru byste škodu utrpěli! Avšak Bůh způsobil,
že milujete víru, a učinil ji krásnou v srdcích vašich, zatímco
vám zošklivil nevěrectví, hanebnosti a neposlušnost. A to jsou ti,
kdož řídí se cestou správnou
8. díky laskavosti a dobrodiní Božímu. A Bůh je vševědoucí, moudrý.
9. Bojují-li mezi sebou dvě skupiny věřících, usmiřte je! A činí-li
jedna skupina z těch dvou bezpráví druhé, bojujte proti těm, kdo
činí bezpráví, dokud se před rozkazem Božím neskloní! A když se
skloní, usmiřte obě strany spravedlivě a buďte nestranní, neboť
Bůh věru miluje ty, kdož jsou nestranní!
10. Věřící jsou si přece bratry; usmiřujte tedy oba bratry své a buďte
bohabojní – snad dostane se vám smilování!
11. Vy, kteří věříte! Nechť neposmívají se jedni lidé druhým, možná že
tito jsou lepší než oni! A nechť jedny ženy se neposmívají druhým,
možná že tyto jsou lepší než ony! Neurážejte se vzájemně a
nenazývejte se přezdívkami! A jak hnusný je název „hanebník“ poté,
co byla přijata víra! A ti, kdož se nebudou kát, jsou věru
nespravedliví!
12. Vy, kteří věříte! Střezte se přílišného podezřívání druhých, vždyť
některá podezření jsou hříchem! Nevyzvídejte a nepomlouvejte se
vzájemně! Což si někdo z vás přeje jíst maso bratra svého mrtvého
– vždyť by vám to bylo odporné! Buďte bohabojní, neboť Bůh věru je
blahovolný ke kajícníku a slitovný.
13. Lidé, věru jsme vás stvořili z muže a ženy a učinili jsme z vás
národy a kmeny, abyste se vzájemně poznali. Avšak nejvznešenější z
vás před Bohem je ten, kdo je nejbohabojnější – a Bůh je
vševědoucí a dobře zpravený.
14. A říkají kočovní Arabové: „Uvěřili jsme!“ Rci: „Neuvěřili jste!
Spíše řekněte: ,Přistoupili jsme k islámu!‘, neboť víra ještě
nevešla do srdcí vašich. Budete-li poslouchat Boha a posla Jeho,
On věru nedopustí, aby ztratilo se něco ze skutků vašich, vždyť
Bůh je odpouštějící, slitovný!“
15. Věřícími jsou pouze ti, kdož uvěřili v Boha a posla Jeho a poté
nepodlehli pochybnostem, nýbrž bojovali majetky i osobami svými na
cestě Boží – a tito jsou věru upřímní.
16. Rci: „Chcete snad poučovat Boha o náboženství svém, když Bůh dobře
zná vše, co na nebesích je i na zemi? Bůh o každé věci je
vševědoucí.“
17. A domnívají se, že tobě udělali milost, když přistoupili k islámu.
Rci: „Netvrďte mi, že vaše přistoupení k islámu je nějakou milostí
vůči mně! Naopak Bůh vám učinil milost tím, že vás přivedl k víře
– jste-li pravdomluvní!“
18. A Bůh vskutku zná nepoznatelné na nebesích i na zemi a Bůh vše, co
děláte, jasně zří.
Knihy
Svitky z knihy
Reklama Imunity 2 Go
