Svatý korán – Sůra 59, Shromáždění, Al-Hašr

1. Slaví Boha vše, co na nebesích je i na zemi, a On mocný je i
moudrý.
2. On je ten, jenž vyhnal ty z vlastníků Písma, kteří neuvěřili, z
příbytků jejich k prvnímu shromáždění. Nevěřili jste, že odejdou,
zatímco oni si myslili, že pevnosti jejich je proti Bohu ochrání.
Však Bůh k nim přišel z místa, odkud se nenadáli, a vrhl v srdce
jejich děs, takže zbořili domy své vlastníma rukama i rukama
věřících. A vezměte si z toho poučení, vy, kdož nadáni jste
prozíravostí!
3. Kdyby byl Bůh pro ně nepředepsal vyhnanství, byl by je věru
potrestal v životě pozemském jiným způsobem; v životě budoucím pak
je očekává trest ohnivý.
4. A to proto, že se vzepřeli Bohu a poslu Jeho. A kdokoliv se vzepře
Bohu. . . vždyť Bůh věru je strašný ve Svém trestáni.
5. Vše, co jste porazili z palem datlových či nechali stát na
kořenech jejich, to učinili jste z dovolení Božího, a aby poníženi
byli hanebníci.
6. To, co Bůh poskytl jako kořist poslu Svému z majetku jejich, k
tomu jste vy nemusili popohánět ani koně, ani velbloudy. Avšak Bůh
dává Své zplnomocnění poslům Svým, nad kým chce, a Bůh je nad
každou věcí všemocný.
7. To, co Bůh poskytl poslu Svému jako kořist z obyvatelů měst, to
patří Bohu a poslu Jeho, příbuzným, sirotkům, chudákům a tomu, kdo
po cestě Boží kráčí, aby se to nedostalo do oběhu mezi bohatými z
vás. To, co vám dává posel, to si vezměte! Ale toho, co vám
odepřel, toho se zdržujte! A bojte se Boha, neboť Bůh je věru
strašný v trestání Svém.
8. A část kořisti náleží chudým vystěhovalcům, kteří byli vyhnáni z
příbytků svých a od majetků svých a kteří usilují dosáhnout přízně
Boží a zalíbení a pomáhají Bohu a poslu Jeho. A toto jsou vskutku
lidé spravedliví.
9. Ti, kdož pevně sídlí v tomto obvodu a utvrdili se ve víře ještě
před nimi, ti milují ty, kdož se k nim vystěhovali, a nenalézají v
hrudích svých žádnou závist kvůli tomu, co dáno bylo
vystěhovalcům. A dávají jim přednost před sebou, i kdyby sami měli
nedostatek. A ti, kdož ochrání duše své před lakotou, ti budou
blažení.
10. A ti, kdož přišli po nich, hovoří: „Pane náš, odpusť nám i bratřím
našim, kteří nás předešli ve víře; a nevkládej do srdcí našich
zlobu proti těm, kdož před námi uvěřili, Pane náš, vždyť Tys věru
shovívavý, slitovný!“
11. Což jsi neviděl pokrytce, jak říkají bratřím svým nevěřícím z
vlastníků Písma: „Budete-li vyhnáni, my věru odejdeme s vámi a
nikdy neuposlechneme nikoho proti vám. A bude-li proti vám
bojováno, my vám určitě pomůžeme.“ A Bůh je věru svědkem toho, že
jsou lháři.
12. A budou-li tito vskutku vyhnáni, oni s nimi neodejdou, a bude-li
proti nim bojováno, oni jim nepomohou, anebo poskytnou-li jim
pomoc, obrátí se potom zády a nakonec jim samým nebude pomoci.
13. Vy naháníte srdcím jejich větší hrůzu než Bůh, a to je proto, že
to jsou lidé, kteří nic nechápou.
14. Nebudou bojovat proti vám společně, nýbrž jednotlivě v sídlištích
opevněných či za hradbami. Jsou-li mezi sebou, je statečnost
jejich velká a ty je pokládáš za sjednocené, avšak srdce jejich
jsou rozdělena. A to proto, že jsou to lidé, kteří rozumně
neuvažují,
15. podobní těm, kdož byli nedlouho před nimi: okusili již špatných
následků svého počínání a očekává je ještě trest bolestný.
16. A podobají se satanovi, jenž říká člověku: „Buď nevěřící!“ A když
se stane nevěřícím, tu mu řekne: „Já nejsem za tebe zodpovědný,
neboť se věru obávám Boha, Pána lidstva veškerého!“
17. A konec jich obou bude jedině v ohni pekelném a budou tam
nesmrtelní. A taková je odměna nespravedlivých.
18. Vy, kteří věříte, bojte se Boha! Nechť duše každá popatří na to,
co si již dříve připravila pro zítřek. Bojte se Boha, vždyť Bůh je
dobře zpraven o všem, co děláte.
19. Nebuďte jako ti, kdož zapomněli na Boha a jimž On dal zapomenout
na sebe samé – a toto jsou věru hanebníci.
20. A nebudou si rovni obyvatelé ohně a obyvatelé ráje; a obyvatelé
ráje jsou ti, kdož velkého úspěchu dosáhli.
21. Kdybychom byli seslali tento Korán na horu, byl bys ji viděl
pokornou a pukající ze strachu před Bohem. A tato podobenství
uvádíme lidem, snad budou o tom přemýšlet.
22. On je Bůh – a není božstva kromě Něho – jenž zná nepoznatelné i
všeobecně známé. On milosrdný je i slitovný.
23. On je Bůh – a není božstva kromě Něho – vládce, přesvatý, mír,
věrný, ochránce bezpečný, mocný, samovládný, velmožný; oč
slavnější je Bůh než vše to, co k Němu přidružují.
24. On je Bůh, stvořitel, tvůrce i utvářející. Jemu přísluší jména
překrásná a Jeho slaví vše, co na nebesích je i na zemi – On mocný
je i moudrý!