Bible kralická: 1. Korintským, 4. kapitola

1. Tak o nás smýšlej člověk, jako o služebnících Kristových a šafářích
tajemství Božích.
2. Dále pak vyhledává se při šafářích, aby každý věrný nalezen byl.
3. Mně pak to za nejmenší jest, abych od vás souzen byl, aneb od
lidského soudu; nýbrž ani sám sebe soudím.
4. Nebo ač do sebe nic nevím, však ne skrze to jsem spravedliv; nebo
ten, ješto mne soudí, Pán jest.
5. Protož nesuďte nic před časem, až by přišel Pán, kterýž i osvítí
to, což skrytého jest ve tmě, a zjeví rady srdcí. A tehdážť bude míti
chválu jeden každý od Boha.
6. Tyto pak věci, bratří, v podobenství obrátil jsem na sebe a na
Apollo pro vás, abyste se na nás učili nad to, což psáno jest, výše
nesmýšleti, abyste jeden pro druhého nenadýmali se proti někomu.
7. Nebo kdož tě soudí? A co máš, ješto bys nevzal? A když jsi vzal,
proč se chlubíš, jako bys nevzal?
8. Již jste nasyceni, již jste zbohatli, bez nás kralujete. Ale ó
byste kralovali, abychom i my spolu s vámi kralovali.
9. Za to mám jistě, že nás Bůh apoštoly poslední okázal jako k smrti
oddané; nebo učiněni jsme divadlo tomuto světu, i andělům, i lidem.
10. My blázni pro Krista, ale vy opatrní v Kristu; my mdlí, vy pak
silní; vy slavní, ale my opovržení.
11. Až do tohoto času i lačníme, i žízníme, i nahotu trpíme, i
poličkováni býváme, i místa nemáme,
12. A pracujeme, dělajíce rukama vlastníma. Uhaněni jsouce,
dobrořečíme; protivenství trpíce, snášíme.
13. Když se nám rouhají, modlíme se; jako smeti tohoto světa učiněni
jsme, povrhel u všech, až posavad.
14. Ne proto, abych vás zahanbil, píši toto, ale jako svých milých
synů napomínám.
15. Nebo byste pak deset tisíc pěstounů měli v Kristu, však proto
nemnoho otců. Nebo v Kristu Ježíši skrze evangelium já jsem vás
zplodil.
16. Protož prosím vás, buďte následovníci moji.
17. Pro tu příčinu poslal jsem vám Timotea, kterýž jest syn můj milý a
věrný v Pánu. Tenť vám připomínati bude, které jsou cesty mé v Kristu,
jakž všudy v každé církvi učím.
18. Rovně jako bych neměl k vám přijíti, naduli se někteří.
19. Ale přijduť k vám brzo, bude-li Pán chtíti, a poznám ne řeč těch
nadutých, ale moc.
20. Neboť ne záleží v řeči království Boží, ale v moci.
21. Co chcete? S metlou-li abych přišel k vám, čili s láskou, a s
duchem tichosti?