Bible kralická: 1. Tessalonicenským, 4. kapitola

1. Dále pak, bratří, prosíme vás, a napomínáme v Pánu Ježíši, jakož
jste přijali od nás, kterak byste měli choditi, a líbiti se Bohu, v
tom abyste se rozhojnili více.
2. Víte zajisté, jaká přikázaní vydali jsme vám skrze Pána Ježíše.
3. Tať jest zajisté vůle Boží, totiž posvěcení vaše, abyste se
zdržovali od smilstva,
4. A aby uměl jeden každý z vás svým osudím vládnouti v svatosti a v
poctivosti,
5. Ne v líbosti žádostí jako i pohané, kteříž Boha neznají;
6. A aby neutiskal ani oklamával v jednání bratra svého, proto že
mstitel jest Pán všeho toho, jakož i předpověděli jsme vám, a
osvědčili.
7. Nebo nepovolal nás Bůh k nečistotě, ale ku posvěcení.
8. A protož kdo tím pohrdá, ne člověkem pohrdá, ale Bohem, kterýž i
nám dal Ducha svého svatého.
9. O lásce pak bratrské není potřebí psáti vám; nebo jste vy od Boha
naučeni, abyste milovali jedni druhé.
10. A jistě činíte to všechněm bratřím ve vší Macedonii. Napomínámeť
pak vás, bratří, abyste se v tom více rozhojnili,
11. A snažili se pokojni býti, a hleděti toho, což komu náleží, a
pracovati rukama svýma vlastníma, jakož jsme přikázali vám,
12. Abyste poctivě chodili před těmi, kteříž jsou vně, a v ničemž
abyste neměli nedostatku.
13. Nechciť pak, abyste nevěděli, bratří, o těch, kteříž zesnuli,
abyste se nermoutili, jako i jiní, kteříž naděje nemají.
14. Nebo jakož věříme, že Ježíš umřel, a z mrtvých vstal, takť Bůh i
ty, kteříž by zesnuli v Ježíšovi, přivede s ním.
15. Toto zajisté vám pravíme slovem Páně, že my, kteříž živi
pozůstaneme do příchodu Páně, nepředejdeme těch, kteříž zesnuli.
16. Nebo sám ten Pán s zvukem ponoukajícím, s hlasem archanděla a s
troubou Boží sstoupí s nebe, a mrtví v Kristu vstanou nejprvé.
17. Potom my živí pozůstavení spolu s nimi zachváceni budeme do
oblaků, vstříc Pánu v povětří, a tak vždycky se Pánem budeme.
18. A protož potěšujte jedni druhých těmito slovy.