Bible kralická: 2. Petrova, 3. kapitola

1. Nejmilejší, již toto druhý list vám píši, jimižto vzbuzuji skrze
napomínání vaši upřímou mysl,
2. Abyste pamatovali na slova předpověděná od svatých proroků, a na
přikázaní vydané od nás apoštolů Pána a spasitele,
3. Toto nejprvé vědouce, žeť přijdou v posledních dnech posměvači,
podlé svých vlastních žádostí chodící,
4. A říkající: Kdež jest to zaslibování o příchodu jeho? Nebo jakž
otcové zesnuli, všecko tak trvá od počátku stvoření.
5. Tohoť zajisté z úmysla věděti nechtí, že nebesa již dávno slovem
Božím byla učiněna, i země z vody a na vodě upevněna.
6. Pročež onen první svět vodou jsa zatopen, zahynul.
7. Ta pak nebesa, kteráž nyní jsou, i země, týmž slovem odložená,
chovají se k ohni, ke dni soudu a zatracení bezbožných lidí.
8. Ale tato jedna věc nebuď před vámi skryta, nejmilejší, že jeden den
u Pána jest jako tisíc let, a tisíc let jako jeden den.
9. Nemeškáť Pán s naplněním slibů, (jakož někteří za to mají, že
obmeškává), ale shovívá nám, nechtě, aby kteří zahynuli, ale všickni
ku pokání se obrátili.
10. Přijdeť pak ten den Páně, jako zloděj v noci, v kterémž nebesa
jako v prudkosti vichru pominou, a živlové pálivostí ohně rozplynou
se, země pak i ty věci, kteréž jsou na ní, vypáleny budou.
11. Poněvadž tedy to všecko má se rozplynouti, jací pak vy býti máte v
svatých obcováních a v pobožnosteech,
12. Očekávajíce a chvátajíce ku příští dne Božího, v němžto nebesa,
hoříce, rozpustí se, a živlové pálivostí ohně rozplynou se?
13. Nového pak nebe a nové země podlé zaslíbení jeho čekáme, v
kterýchž spravedlnost přebývá.
14. Protož, nejmilejší, takových věcí čekajíce, snažtež se, abyste bez
poškvrny a bez úhony před ním nalezeni byli v pokoji.
15. A Pána našeho dlouhočekání za spasení mějte, jakž i milý bratr náš
Pavel, podlé sobě dané moudrosti, psal vám,
16. Jako i ve všech epištolách svých, mluvě v nich o těch věcech. Mezi
nimiž některé jsou nesnadné k vyrozumění, kterýchžto neučení a
neutvrzení natahují, jako i jiných písem, k svému vlastnímu zatracení.
17. Vy tedy, nejmilejší, to prvé vědouce, střeztež se, abyste bludem
těch nešlechetných nebyli pojati, a nevypadli od své pevnosti.
18. Ale rozmáhejte se v milosti a v známosti Pána našeho a spasitele
Jezukrista, jemuž sláva i nyní i na časy věčné. Amen.

Příspěvek byl publikován v rubrice 2. Petrova. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.