Bible kralická: Galatským, 3. kapitola

1. Ó nemoudří Galatští, kdo vás tak zmámil, abyste nebyli povolni
pravdě, kterýmž před očima Ježíš Kristus prvé byl vypsán, a mezi vámi
ukřižován?
2. Toto bych jen rád chtěl zvěděti od vás, z skutků-li zákona Ducha
jste přijali, čili z slyšení víry?
3. Tak nemoudří jste? Počavše Duchem, nyní tělem konáte?
4. Tak mnoho trpěli jste nadarmo? A ještě nadarmo-li.
5. Ten tedy, kterýž vám dává Ducha, a činí divy mezi vámi, z skutků-li
zákona, čili z slyšení víry?
6. Jako Abraham uvěřil Bohu, a počteno jemu to k spravedlnosti.
7. A tak vidíte, že ti, kteříž jsou z víry, ti jsou synové Abrahamovi.
8. Předzvěděvši pak písmo, že z víry ospravedlňuje pohany Bůh,
předpovědělo Abrahamovi: Že v tobě budou požehnáni všickni národové.
9. A tak ti, kteříž jsou z víry, docházejí požehnání s věrným
Abrahamem.
10. Kteříž pak koli z skutků zákona jsou, pod zlořečenstvím jsou. Nebo
psáno jest: Zlořečený každý, kdož nezůstává ve všem, což jest psáno v
knize zákona, aby to plnil.
11. A že z zákona nebývá žádný ospravedlněn před Bohem, zjevné jest,
nebo spravedlivý z víry živ bude.
12. Zákon pak není z víry, ale: Ten člověk, kterýž by plnil je, živ
bude skrze ně.
13. Ale vykoupilť nás Kristus z zlořečenství zákona, učiněn byv pro
nás zlořečenstvím, (nebo psáno jest: Zlořečený každý, kdož visí na
dřevě),
14. Aby na pohany to požehnání Abrahamovo přišlo v Kristu Ježíši, a
abychom zaslíbení Ducha přijali skrze víru.
15. Bratří, po lidsku pravím: Však utvrzené člověka smlouvy žádný
neruší, aniž k ní co přidává.
16. Abrahamovi pak učiněna jsou zaslíbení, i semeni jeho. Nedí: A
semenům, jako o mnohých, ale jako o jednom: A semenu tvému, jenž jest
Kristus.
17. Totoť pak pravím: Že smlouvy prvé od Boha stvrzené, vztahující se
k Kristu, zákon, kterýž po čtyřech stech a po třidcíti letech začal
se, nevyprazdňuje, aby slib Boží v nic obrátil.
18. Nebo jestližeť z zákona dědictví, již ne z zaslíbení. Ale
Abrahamovi skrze zaslíbení Bůh daroval.
19. Což pak zákon? Pro přestupování ustanoven jest, dokudž by nepřišlo
to símě, jemuž se stalo zaslíbení, způsobený skrze anděly v ruce
prostředníka.
20. Ale prostředník není jednoho, Bůh pak jeden jest.
21. Tedy zákon jest proti slibům Božím? Odstup to. Nebo kdyby byl
zákon dán, kterýž by mohl obživiti, jistě z zákona byla by
spravedlnost.
22. Ale zavřelo písmo všecky pod hřích, aby zaslíbení z víry
Jezukristovy dáno bylo věřícím.
23. Prvé pak, než přišla víra, pod zákonem byli jsme ostříháni,
zavříni jsouce k té víře, kteráž potom měla zjevena býti.
24. A tak zákon pěstounem naším byl k Kristu, abychom z víry
ospravedlněni byli.
25. Ale když přišla víra, již nejsme pod pěstounem.
26. Všickni zajisté synové Boží jste v Kristu Ježíši skrze víru.
27. Nebo kteřížkoli v Krista pokřtěni jste, Krista jste oblékli.
28. Neníť ani Žid, ani Řek, ani slouha, ani svobodný, ani muž, ani