1. Pravímť pak, že pokudž dědic maličký jest, nic není rozdílný od
služebníka, jsa pánem všeho,
2. Ale pod ochráncemi a správcemi jest až do času uloženého od otce.
3. Tak i my když jsme byli maličcí, pod živly světa byli jsme v službu
podrobeni.
4. Ale když přišla plnost času, poslal Bůh Syna svého učiněného z
ženy, učiněného pod zákonem,
5. Aby ty, kteříž pod zákonem byli, vykoupil, abychom právo synů
přijali.
6. A že jste synové, poslal Bůh Ducha Syna svého v srdce vaše,
volajícího: Abba, Otče.
7. A tak již nejsi slouha, ale syn, a poněvadž syn, tedy i dědic Boží
skrze Krista.
8. Ale tehdáž, neznavše Boha, sloužili jste těm, kteříž z přirození
nejsou bohové.
9. Nyní pak, znajíce Boha, nýbrž poznáni jsouce od Boha, kterakž se
zpátkem zase obracíte k mdlým a bídným živlům, jimž opět znovu chcete
sloužiti?
10. Dnů šetříte, a měsíců, a časů, i let.
11. Bojím se za vás, abych snad nadarmo nepracoval mezi vámi.
12. Buďte jako já, nebo i já jsem jako vy, bratří, prosím vás. Nic
jste mi neublížili.
13. Nebo víte, že s mdlobou těla kázal jsem vám evangelium ponejprvé.
14. A pokušení mé na těle mém nebylo u vás málo váženo, aniž jste
pohrdli, ale jako anděla Božího přijali jste mne, jako Krista Ježíše.
15. Jaké tehdy bylo blahoslavenství vaše? Svědectvíť vám zajisté
dávám, že kdyby to možné bylo, oči své vyloupíce, byli byste mi dali.
16. Což tedy učiněn jsem vaším nepřítelem, pravdu vám pravě?
17. Milujíť vás nedobře, nýbrž odstrčiti nás chtějí, abyste vy je
milovali.
18. Slušnéť jest pak horlivě milovati v dobrém vždycky, a ne jen
toliko tehdáž, když jsem přítomen vám.
19. Synáčkové moji, (kteréž opět rodím, až by Kristus zformován byl v
vás),
20. Chtěl bych přítomen vám býti nyní, a proměniti hlas svůj; nebo v
pochybnosti jsem o vás.
21. Povězte mi, kteří pod zákonem chcete býti, nepozorujete-liž
zákona?
22. Nebo psáno jest: Že Abraham měl dva syny, jednoho z děvky, a
druhého z svobodné.
23. Ale ten z děvky podlé těla se narodil, ten pak z svobodné podlé
zaslíbení.
24. Kteréžto věci u figůře se staly. Nebo toť jsou ti dva zákonové,
jeden s hory Sinai, k manství zplozující, a tenť jest jako Agar.
25. Agar zajisté jest hora Sinai v Arabii. Dobřeť se pak k ní trefuje
nynější Jeruzalém, nebo v službu podroben jest s syny svými.
26. Ale ten svrchní Jeruzalém svobodný jest, kterýž jest matka všech
nás.
27. Nebo psáno jest: Vesel se neplodná, kteráž nerodíš, vykřikni a
zvolej, kteráž nepracuješ ku porodu; nebo ta opuštěná mnoho má synů,
více než ta, kteráž má muže.
28. Myť jsme tedy, ó bratří, tak jako Izák, synové zaslíbení.
29. Ale jakož tehdáž ten podlé těla zplozený protivil se tomu, kterýž
byl podlé Ducha, tak i nyní.
30. Než co praví písmo? Vyvrz děvku i syna jejího; nebo nebudeť
dědicem syn děvky s synem svobodné.