Bible kralická: Jan, 16. kapitola

1. Toto mluvil jsem vám, abyste se nezhoršili.
2. Vypovědíť vás ze škol, ano přijdeť čas, že všeliký, kdož vás
mordovati bude, domnívati se bude, že tím Bohu slouží.
3. A toť učiní vám proto, že nepoznali Otce ani mne.
4. Ale toto mluvil jsem vám, abyste, když přijde ten čas, rozpomenuli
se na to, že jsem já předpověděl vám. Tohoť pak jsem vám s počátku
nemluvil, nebo jsem byl s vámi.
5. Nyní pak jdu k tomu, kterýž mne poslal, a žádný z vás neptá se mne:
Kam jdeš?
6. Ale že jsem vám tyto věci mluvil, zámutek naplnil srdce vaše.
7. Já pak pravdu pravím vám, že jest vám užitečné, abych já odšel.
Nebo neodejdu-liť, Utěšitel nepřijde k vám; a pakliť odejdu, pošli ho
k vám.
8. A onť přijda, obviňovati bude svět z hříchu, a z spravedlnosti, a z
soudu.
9. Z hříchu zajisté, že nevěří ve mne.
10. A z spravedlnosti, proto že jdu k Otci, a již více neuzříte mne.
11. Z soudu pak, proto že kníže tohoto světa již jest odsouzeno.
12. Ještěť bych měl mnoho mluviti vám, ale nemůžete snésti nyní.
13. Když pak přijde ten Duch pravdy, uvedeť vás ve všelikou pravdu.
Nebo nebude mluviti sám od sebe, ale cožkoli uslyší, toť mluviti bude;
ano i budoucí věci zvěstovati bude vám.
14. Onť mne oslaví; nebo z mého vezme, a zvěstuje vám.
15. Všecko, cožkoli má Otec, mé jest. Protož jsem řekl, že z mého
vezme, a zvěstuje vám.
16. Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne; nebo já jdu
k Otci.
17. I řekli někteří z učedlníků jeho mezi sebou: Co jest to, že praví
nám: Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne, a že já
jdu k Otci?
18. Protož pravili: Co jest to, že praví: Maličko? Nevíme, co praví.
19. I poznal Ježíš, že se ho chtěli otázati. I řekl jim: O tom tížete
mezi sebou, že jsem řekl: Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a
uzříte mne?
20. Amen, amen pravím vám, že plakati a kvíliti budete vy, ale svět se
bude radovati; vy pak se budete rmoutiti, ale zámutek váš obrátíť se v
radost.
21. Žena, když rodí, zámutek má, nebo přišla hodina její; ale když
porodí děťátko, již nepamatuje na ssoužení, pro radost, proto že se
narodil člověk na svět.
22. Protož i vy zámutek máte nyní, ale opět uzřím vás, a radovati se
bude srdce vaše, a radosti vaší žádný neodejme od vás.
23. A v ten den nebudete se mne tázati o ničemž. Amen, amen pravím
vám: Že zač byste koli prosili Otce ve jménu mém, dať vám.
24. Až dosavad za nic jste neprosili ve jménu mém. Prostež, a vezmete,
aby radost vaše doplněna byla.
25. Toto v příslovích mluvil jsem vám, ale přijdeť hodina, když více
nebudu v příslovích mluviti vám, nýbrž zjevně o Otci zvěstovati budu
vám.
26. V ten den ve jménu mém prositi budete, a nepravímť vám, že já budu
prositi Otce za vás.
27. Nebo sám Otec miluje vás, proto že jste vy mne milovali, a
uvěřili, že jsem já od Boha vyšel.
28. Vyšelť jsem od Otce, a přišel jsem na svět; a opět opouštím svět,
a jdu k Otci.
29. Řkou jemu učedlníci jeho: Aj, nyní zjevně mluvíš, a přísloví
žádného nepravíš.
30. Nyní víme, že víš všecko, a nepotřebuješ, aby se kdo tebe tázal.
Skrze to věříme, že jsi od Boha přišel.
31. Odpověděl jim Ježíš: Nyní věříte?
32. Aj, přijdeť hodina, anobrž již přišla, že se rozprchnete jeden
každý k svému, a mne samého necháte. Ale nejsemť sám, nebo Otec se
mnou jest.