Bible kralická: Jan, 17. kapitola

1. To pověděv Ježíš, i pozdvihl oči svých k nebi a řekl: Otče, přišlať
hodina, oslaviž Syna svého, aby i Syn tvůj oslavil tebe;
2. Jakož jsi dal jemu moc nad každým člověkem, aby těm všechněm,
kteréž jsi dal jemu, život věčný dal.
3. Totoť jest pak věčný život, aby poznali tebe samého pravého Boha, a
kteréhož jsi poslal, Ježíše Krista.
4. Jáť jsem oslavil tebe na zemi; dílo jsem vykonal, kteréž jsi mi
dal, abych činil.
5. A nyní oslaviž ty mne, Otče, u sebe samého touž slavou, kterouž
jsem měl u tebe, prvé nežli svět byl.
6. Oznámil jsem jméno tvé lidem, kteréž jsi mi dal z světa. Tvojiť
byli, a mně jsi je dal, a řeč tvou zachovali.
7. A nyní poznali, že všecky věci, kteréž jsi mi dal, od tebe jsou.
8. Nebo slova, kteráž jsi mi dal, dal jsem jim; a oni přijali, a
poznali právě, že jsem od tebe vyšel, a uvěřili, že jsi ty mne poslal.
9. Já za ně prosím, ne za svět prosím, ale za ty, kteréž jsi mi dal,
nebo tvoji jsou.
10. A všecky věci mé tvé jsou, a tvé mé jsou, a oslaven jsem v nich.
11. Již pak více nejsem na světě, ale oni jsou na světě, a já k tobě
jdu. Otče svatý, ostříhejž jich ve jménu svém, kteréž jsi mi dal, aťby
byli jedno jako my.
12. Dokudž jsem s nimi byl na světě, já jsem jich ostříhal ve jménu
tvém. Kteréž jsi mi dal, zachoval jsem, a žádný z nich nezahynul, než
syn zatracení, aby se písmo naplnilo.
13. Ale nyní k tobě jdu, a toto mluvím na světě, aby měli radost mou
plnou v sobě.
14. Já jsem jim dal slovo tvé, a svět jich nenáviděl; nebo nejsou z
světa, jako já nejsem z světa.
15. Neprosímť, abys je vzal z světa, ale abys je zachoval od toho
zlého.
16. Z světať nejsou, jako i já nejsem z světa.
17. Posvětiž jich v pravdě své, slovo tvé pravda jest.
18. Jakož jsi mne poslal na svět, i já jsem je poslal na svět.
19. A já posvěcuji sebe samého za ně, aby i oni posvěceni byli v
pravdě.
20. Ne za tytoť pak toliko prosím, ale i za ty, kteříž skrze slovo
jejich mají uvěřiti ve mne,
21. Aby všickni jedno byli, jako ty, Otče, ve mně, a já v tobě, aby i
oni v nás jedno byli, aby uvěřil svět, že jsi ty mne poslal.
22. A já slávu, kterouž jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jako
my jedno jsme.
23. Já v nich, a ty ve mně, aby dokonáni byli v jedno, a aby poznal
svět, že jsi ty mne poslal, a že jsi je miloval, jakožs mne miloval.
24. Otče, kteréž jsi mi dal, chciť, kdež jsem já, aby i oni byli se
mnou, aby hleděli na slávu mou, kteroužs mi dal; nebo jsi mne miloval
před ustanovením světa.
25. Otče spravedlivý, tebeť svět nepoznal, ale já jsem tebe poznal, a
i tito poznali, že jsi ty mne poslal.
26. A známéť jsem jim učinil jméno tvé, a známo učiním, aby milování,
kterýmž jsi mne miloval, bylo v nich, a i já v nich.