Bible kralická: Jan, 9. kapitola

1. A pomíjeje, uzřel člověka slepého od narození.
2. I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Mistře, kdo zhřešil,
tento-li, čili rodičové jeho, že se slepý narodil?
3. Odpověděl Ježíš: Ani tento zhřešil, ani rodičové jeho, ale aby
zjeveni byli skutkové Boží na něm.
4. Jáť musím dělati dílo toho, kterýž mne poslal, dokudž den jest.
Přicházíť noc, když žádný nebude moci dělati.
5. Dokudž jsem na světě, světlo jsem světa.
6. To pověděv, plinul na zemi, a učinil bláto z sliny, i pomazal tím
blátem oči slepého.
7. A řekl jemu: Jdi, umej se v rybníku Siloe, což se vykládá: Poslaný.
A on šel a umyl se, i přišel, vida.
8. Sousedé pak a ti, kteříž jej prvé vídali slepého, řekli: Není-liž
toto ten, kterýž sedával a žebrával?
9. Jiní pravili, že ten jest, a jiní, že jest podoben k němu. Ale on
pravil: Já jsem.
10. Tedy řekli jemu: Kterak jsou otevříny oči tvé?
11. On odpověděl a řekl: Člověk ten, kterýž slove Ježíš, bláto učinil,
a pomazal očí mých, a řekl mi: Jdi k rybníku Siloe, a umej se. I odšed
a umyv se, prohlédl jsem.
12. I řekli jemu: Kde jest ten? Řekl: Nevím.
13. Tedy přivedli toho, kterýž někdy byl slepý, k farizeům.
14. Byla pak sobota, když Ježíš učinil bláto, a otevřel oči jeho.
15. I otázali se ho opět i farizeové, kterak by prozřel. On pak řekl
jim: Bláto položil na oči mé, a umyl jsem se, i vidím.
16. Tedy někteří z farizeů řekli: Ten člověk není z Boha, nebo
neostříhá soboty. Jiní pravili: Kterak může člověk hříšný takové divy
činiti? I byla různice mezi nimi.
17. Řekli opět slepému: Co ty o něm pravíš, poněvadž otevřel oči tvé?
A on řekl: Že prorok jest.
18. I nevěřili Židé o něm, by slepý býval a prozřel, až povolali
rodičů toho, kterýž byl prozřel.
19. A otázali se jich, řkouce: Jest-li tento syn váš, o kterémž vy
pravíte, že by se slepý narodil? Kterakž pak nyní vidí?
20. Odpověděli jim rodičové jeho a řekli: Vímeť, že tento jest syn
náš, a že se slepý narodil.
21. Ale kterak nyní vidí, nevíme; aneb kdo otevřel oči jeho, myť
nevíme. Máť léta, ptejte se ho, on sám za sebe mluviti bude.
22. Tak mluvili rodičové jeho, že se báli Židů; nebo již tak byli
uložili Židé, aby, kdož by ho koli vyznal Kristem, vyobcován byl ze
školy.
23. Protož řekli rodičové jeho: Máť léta, ptejte se jeho.
24. Tedy zavolali po druhé člověka toho, kterýž býval slepý, a řekli
jemu: Vzdej chválu Bohu. My víme, že člověk ten hříšník jest.
25. I odpověděl on a řekl: Jest-li hříšník, nevím, než to vím, že byv
slepý, nyní vidím.
26. I řekli jemu opět: Coť učinil? Kterak otevřel oči tvé?
27. Odpověděl jim: Již jsem vám pověděl, a neslyšeli jste? Což opět
chcete slyšeti? Zdaliž i vy chcete učedlníci jeho býti?
28. I zlořečili jemu a řekli: Ty jsi učedlník jeho, ale my jsme
Mojžíšovi učedlníci.
29. My víme, že Mojžíšovi mluvil Bůh, tento pak nevíme, odkud jest.
30. Odpověděl ten člověk a řekl jim: Toť jest jistě divná věc, že vy
nevíte, odkud jest, a otevřel oči mé.
31. Víme pak, že Bůh hříšníků neslyší, ale kdo by ctitel Boží byl, a
vůli jeho činil, tohoť slyší.
32. Od věků není slýcháno, aby kdo otevřel oči slepého narozeného.
33. Byť tento nebyl od Boha, nemohlť by nic učiniti.
34. Odpověděli a řekli jemu: Ty jsi všecken se v hříších narodil, a ty
nás učíš? I vyhnali jej ven.
35. Uslyšel pak Ježíš, že jej vyhnali ven. A když jej nalezl, řekl
jemu: Věříš-liž ty v Syna Božího?
36. Odpověděl on a řekl: I kdož jest, Pane, abych věřil v něho?
37. I řekl jemu Ježíš: I viděl jsi ho, a kterýž mluví s tebou, onť
jest.
38. A on řekl: Věřím, Pane, a klaněl se jemu.
39. I řekl jemu Ježíš: Na soud přišel jsem já na tento svět, aby ti,
kteříž nevidí, viděli, a ti, kteříž vidí, aby slepí byli.
40. I uslyšeli to někteří z farizeů, kteříž s ním byli, a řekli jemu:
Zdali i my slepí jsme?
41. Řekl jim Ježíš: Byste slepí byli, hříchu byste neměli; ale nyní
pravíte: Vidíme, protož hřích váš zůstává.