Bible kralická: Lukáš, 12. kapitola

1. A v tom, když se na tisíce lidu sešlo, tak že jedni druhé velmi
tlačili, počal mluviti k učedlníkům svým: Nejpředněji se varujte od
kvasu farizeů, kterýž jest pokrytství.
2. Neboť nic není skrytého, což by nemělo býti zjeveno; aniž jest co
tajného, ješto by nemělo býti zvědíno.
3. Protož to, co jste pravili ve tmách, bude na světle slyšáno, a co
jste v uši šeptali v pokojích, hlásánoť bude na střechách.
4. Pravím pak vám přátelům svým: Nestrachujte se těch, kteříž tělo
zabíjejí, a potom nemají, co by více učinili.
5. Ale ukážiť vám, koho se máte báti: Bojte se toho, kterýž, když
zabije, má moc uvrci do pekelného ohně. Jistě pravím vám, toho se
bojte.
6. Zdaliž nebývá pět vrabečků prodáváno za dva penížky? A jeden z nich
není v zapomenutí před Bohem.
7. Nýbrž i vlasové hlavy vaší všickni v počtu jsou. Protož nebojtež
se, mnohoť vy vrabečků převyšujete.
8. Pravímť pak vám: Každý kdož by koli vyznal mne před lidmi, i Syn
člověka vyzná jej před anděly Božími.
9. Kdož by mne pak zapřel před lidmi, zapřínť bude před anděly Božími.
10. A každý kdož dí slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale
tomu, kdož by se Duchu svatému rouhal, nebudeť odpuštěno.
11. Když pak vás voditi budou do škol a k vládařům a k mocným,
nepečujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili.
12. Duch svatý zajisté naučí vás v tu hodinu, co byste měli mluviti.
13. I řekl jemu jeden z zástupu: Mistře, rci bratru mému, ať rozdělí
se mnou dědictví.
14. A on řekl jemu: Člověče, kdo mne ustavil soudcím aneb děličem nad
vámi?
15. I řekl jim: Viztež a vystříhejte se od lakomství; neboť ne v
rozhojnění statku něčího život jeho záleží.
16. Pověděl pak jim podobenství, řka: Člověka jednoho bohatého hojné
úrody pole přineslo.
17. I přemyšloval sám v sobě, řka: Co učiním? Nebo nemám, kde bych
shromáždil úrody své.
18. I řekl: Toto učiním: Zbořím stodoly své, a větších nastavím, a tu
shromáždím všecky své úrody i zboží svá.
19. A dím duši své: Duše, máš mnoho statku složeného za mnohá léta,
odpočívej, jez, pí, měj dobrou vůli.
20. I řekl jemu Bůh: Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a
to, cožs připravil, čí bude?
21. Takť jest, kdož sobě poklady shromažďuje, a není v Bohu bohatý.
22. Řekl pak učedlníkům svým: Protož pravím vám: Nebuďte pečliví o
život svůj, co byste jedli, ani o tělo, čím byste se odívali.
23. Život více jest nežli pokrm, i tělo nežli oděv.
24. Patřte na havrany, žeť nesejí, ani nežnou, a nemají špižírny
{pivnice}, ani stodoly a však Bůh živí je. I čím v větší vážnosti jste
vy než ptactvo?
25. A kdož pak z vás pečlivě mysle, můž přidati ku postavě své loket
jeden?
26. Poněvadž tedy nemůžete s to býti, což nejmenšího jest, proč se o
jiné věci staráte?
27. Patřte na kvítí, kterak rostou, nedělají, ani předou, pravímť pak
vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak odín, jako jedno z
těchto.
28. A poněvadž trávu, kteráž dnes na poli jest, a zítra do peci
uvržena bývá, Bůh tak odívá, čím více vás, ó malé víry?
29. I vy nehledejtež toho, co byste jedli, aneb co byste pili, aniž o
to roztržité mysli buďte.
30. Nebo těch všech věcí národové světa tohoto hledají, Otec pak váš
ví, že těch věcí potřebujete.
31. Ale raději hledejte království Božího, a tyto všecky věci budou
vám přidány.
32. Neboj se, ó maličké stádce, neboť se zalíbilo Otci vašemu dáti vám
království.
33. Prodávejte statky své, a dávejte almužnu. Dělejte sobě pytlíky,
kteříž nevetšejí, poklad, kterýž nehyne v nebesích, kdež zloděj dojíti
nemůž, aniž mol kazí.
34. Nebo kdež jest poklad váš, tuť bude i srdce vaše.
35. Buďtež bedra vaše přepásaná, a svíce hořící.
36. A vy podobni lidem očekávajícím Pána svého, až by se vrátil z
svadby, aby hned, jakž by přišel a potloukl, otevřeli jemu.
37. Blaze služebníkům těm, kteréž přijda Pán, nalezl by, a oni bdí.
Amen pravím vám, že přepáše se, a vsadí je za stůl, a chodě, bude jim
sloužiti.
38. A přišel-liť by v druhé bdění, a pakliť by v třetím bdění přišel,
a tak je nalezl, blahoslavení jsou ti služebníci,
39. Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v kterou by hodinu měl
zloděj přijíti, bděl by zajisté, a nedal by podkopati domu svého.
40. Protož i vy buďte hotovi, nebo v kterou hodinu nenadějete se, Syn
člověka přijde.
41. I řekl jemu Petr: Pane, nám-li pravíš toto podobenství, čili
všechněm?
42. I dí Pán: Kdo jest věrný šafář a opatrný, jehož by ustanovil pán
nad čeledí svou, aby jim v čas dával vyměřený pokrm?
43. Blahoslavený služebník ten, kteréhož, když by přišel pán jeho,
nalezne, an tak činí.
44. V pravdě pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.
45. Pakli by řekl služebník ten v srdci svém: Prodlévá přijíti pán
můj, i počal by bíti služebníky a děvky, a jísti a píti i opíjeti se:
46. Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v
hodinu, kteréž neví. I oddělíť jej, a díl jeho položí s nevěrnými.
47. Služebník pak ten, kterýž by znal vůli pána svého, a nebyl hotov,
a nečinil podlé vůle jeho, bit bude velmi.
48. Ale kterýž neznal, a činil hodné věci trestání, bit bude méně.
Každému pak, komuž jest mnoho dáno, mnoho bude od něho požádáno; a
komuť mnoho poručili, víceť požádají od něho.
49. Oheň přišel jsem pustiti na zemi, a co chci, jestliže již hoří?
50. Ale křtem mám křtěn býti, a kterak jsem ssoužen, dokudž se
nevykoná!
51. Což se domníváte, že bych přišel pokoj uvésti na zemi? Nikoli,
pravím vám, ale rozdělení.
52. Nebo již od této chvíle bude jich pět v jednom domě rozděleno, tři
proti dvěma, a dva proti třem.
53. Bude rozdělen otec proti synu, a syn proti otci, mátě proti dceři,
a dcera proti mateři, svegruše proti nevěstě své, a nevěsta proti
svegruši své.
54. Pravil také i zástupům: Když vídáte oblak, an vzchází od západu,
hned pravíte: Příval jde, a tak bývá.
55. A když od poledne vítr věje, říkáte: Bude horko, a býváť.
56. Pokrytci, způsob země i nebe umíte souditi, a kterakž pak tohoto
času nesoudíte?
57. Ano proč i sami od sebe nesoudíte, což spravedlivého?
58. Když pak jdeš s protivníkem svým k vrchnosti, na cestě přičiň se o
to, abys byl zproštěn od něho, aby snad netáhl tebe k soudci, a soudce