Bible kralická: Marek, 2. kapitola

1. A opět všel do Kafarnaum po kolikas dnech. I uslyšáno jest, že by
doma byl.
2. A hned sešlo se jich množství, tak že již nemohli se směstknati ani
přede dveřmi. I mluvil jim slovo.
3. Tedy přišli k němu, nesouce šlakem poraženého, kterýž ode čtyř
nesen byl.
4. A když k němu nemohli přistoupiti pro zástupy, loupali střechu,
kdež byl, a probořivše ji, spustili po provazích dolů ložce, na němž
ležel šlakem poražený.
5. A vida Ježíš víru jejich, dí šlakem poraženému: Synu, odpouštějí se
tobě hříchové tvoji.
6. A byli tu někteří z zákonníků, sedíce a myslíce v srdcích svých:
7. Co tento tak mluví rouhavě? Kdo můž odpustiti hříchy, jediné sám
Bůh?
8. I poznav Ježíš hned duchem svým, že by tak přemyšlovali sami v
sobě, řekl jim: Proč o tom přemyšlujete v srdcích svých?
9. Co jest snáze, říci šlakem poraženému: Odpouštějí se tobě hříchové,
čili říci: Vstaň, vezmi lože své a choď?
10. Ale abyste věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštěti
hříchy, dí šlakem poraženému:
11. Toběť pravím: Vstaň, a vezmi lože své, a jdi do domu svého.
12. I vstal hned, a vzav lože své přede všemi, odšel, tak že se děsili
všickni, a chválili Boha, řkouce: Nikdy jsme toho neviděli.
13. I vyšel opět k moři, a všecken zástup přicházel k němu, i učil je.
14. A pomíjeje, uzřel Léví Alfeova, sedícího na cle. I dí jemu: Poď za
mnou. A on vstav, šel za ním.
15. I stalo se, když seděl Ježíš za stolem v domě jeho, že i publikáni
mnozí a hříšníci seděli spolu s Ježíšem a s učedlníky jeho; nebo mnoho
jich bylo, a šlo za ním.
16. Zákonníci pak a farizeové viděvše, že jedl s publikány a s
hříšníky, řekli učedlníkům jeho: Což to, že s publikány a hříšníky jí
a pije?
17. To uslyšav Ježíš, dí jim: Nepotřebují zdraví lékaře, ale nemocní.
Nepřišelť jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání.
18. Učedlníci pak Janovi a farizejští postívali se. I přišli a řekli
jemu: Proč učedlníci Janovi a farizejští postí se, a tvoji učedlníci
se nepostí?
19. I řekl jim Ježíš: Kterakž mohou synové ženichovi postiti se, když
jest s nimi ženich? Dokudž mají s sebou ženicha, nemohouť se postiti.
20. Ale přijdouť dnové, když od nich odjat bude ženich, a tehdáž se
budou postiti v těch dnech.
21. Ano žádný záplaty sukna nového nepřišívá k rouchu starému; jinak
odtrhne ta záplata nová od starého, i bývá větší díra.
22. A žádný nevlévá vína nového do nádob starých; jinak rozpučí nové
víno nádoby, a víno se vyleje, a nádoby se pokazí. Ale víno nové má
lito býti do nádob nových.
23. I stalo se, že šel Ježíš v sobotu skrze obilí, i počali učedlníci
jeho, cestou jdouce, vymínati klasy.
24. Tedy farizeové řekli jemu: Pohleď, coť dělají v sobotu, čehož
nenáleží.
25. I řekl jim: Nikdy-liž jste nečtli, co učinil David, když nouze
byla, a lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
26. Kterak všel do domu Božího za Abiatara nejvyššího kněze {biskupa},
a jedl chleby posvátné, (jichž neslušelo jísti než samým kněžím), a
dal i těm, kteříž s ním byli?
27. I pravil jim: Sobota pro člověka učiněna jest, a ne člověk pro