Bible kralická: Matouš, 11. kapitola

1. I stalo se, když přestal Ježíš těch přikázaní dávati dvanácti
učedlníkům svým, bral se odtud, aby učil a kázal v městech jejich.
2. Jan pak uslyšev v vězení o skutcích Kristových, poslav dva z
učedlníků svých,
3. Řekl jemu: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati
máme?
4. I odpovídaje Ježíš, řekl jim: Jdouce, zvěstujtež Janovi, co slyšíte
a vidíte.
5. Slepí vidí, a kulhaví chodí, malomocní se čistí, a hluší slyší,
mrtví z mrtvých vstávají, a chudým evangelium se zvěstuje.
6. A blahoslavený jest, kdož se nehorší na mně.
7. A když oni odešli, počal Ježíš praviti zástupům o Janovi: Co jste
vyšli na poušť viděti? Třtinu-li větrem se klátící?
8. Aneb co jste vyšli viděti? Člověka-li měkkým rouchem oděného? Aj,
kteříž se měkkým rouchem odívají, v domích královských jsou.
9. Aneb co jste vyšli viděti? Proroka-li? Jistě pravím vám, i více
nežli proroka.
10. Tento jest zajisté, o němž psáno: Aj, já posílám anděla svého před
tváří tvou, kterýž připraví cestu tvou před tebou.
11. Amen pravím vám, mezi syny ženskými nepovstal větší nad Jana
Křtitele; ale kdo jest nejmenší v království nebeském, jestiť větší
nežli on.
12. Ode dnů pak Jana Křtitele až dosavad království nebeské násilí
trpí, a ti, kteříž násilí činí, uchvacujíť je.
13. Nebo všickni proroci i ten zákon až do Jana prorokovali.
14. A chcete-li přijíti, onť jest Eliáš, kterýž přijíti měl.
15. Kdo má uši k slyšení, slyš.
16. Ale k komu připodobním pokolení toto? Podobné jest dětem, sedícím
na ryncích a na tovaryše své volajícím,
17. A říkajícím: Pískali jsme vám, a neskákali jste; žalostně jsme
naříkali, a neplakali jste.
18. Přišel zajisté Jan, nejeda ani nepije, a řkou: Ďábelství má.
19. Přišel Syn člověka, jeda a pije, a řkou: Aj, člověk žráč a piján
vína, přítel publikánů a hříšníků. Ale ospravedlněna jest moudrost od
synů svých.
20. Tehdy počal přimlouvati městům, v nichž bylo činěno nejvíce divů
jeho, že pokání nečinili:
21. Běda tobě Korozaim, běda tobě Betsaido. Nebo kdyby v Týru a Sidonu
byli činěni divové ti, kteříž jsou činěni v vás, dávno by byli v žíni
a v popele pokání činili.
22. Nýbrž pravím vám: Týru a Sidonu lehčeji bude v den soudný nežli
vám.
23. A ty Kafarnaum, kteréž jsi až k nebi vyvýšeno, až do pekla
sstrčeno budeš. Nebo kdyby v Sodomě činěni byli divové ti, kteříž jsou
činěni v tobě, byliť by zůstali až do dnes.
24. Ano více pravím vám, že zemi Sodomských lehčeji bude v den soudný
nežli tobě.
25. V ten čas odpověděv Ježíš, řekl: Chválím tě, Otče, Pane nebe i
země, že jsi skryl tyto věci před moudrými a opatrnými, a zjevil jsi
je nemluvňátkům.
26. Jistě, Otče, žeť se tak líbilo před tebou.
27. Všecky věci dány jsou mi od Otce mého, a žádnýť nezná Syna, jediné
Otec, aniž Otce kdo zná, jediné Syn, a komuž by chtěl Syn zjeviti.
28. Poďtež ke mně všickni, kteříž pracujete a obtíženi jste, a já vám
odpočinutí dám.
29. Vezměte jho mé na se, a učte se ode mne, neboť jsem tichý a
pokorný srdcem, a naleznete odpočinutí dušem svým.