Bible kralická: Matouš, 7. kapitola

1. Nesuďtež, abyste nebyli souzeni.
2. Nebo kterýmž soudem soudíte, týmž budete souzeni, a kterou měrou
měříte, bude vám zase odměřeno.
3. Kterakž pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a v oku svém břevna
neznamenáš?
4. Aneb kterak díš bratru svému: Nech ať vyjmu mrvu z oka tvého? A aj,
břevno v oku tvém.
5. Pokrytče, vyjmi nejprv břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys
vyňal mrvu z oka bratra svého.
6. Nedávejte svatého psům, aniž mecte perel svých před svině, aťby
snad nepotlačily jich nohama svýma, a obrátíce se, neroztrhaly vás.
7. Proste, a dánoť bude vám; hledejte, a naleznete; tlucte, a bude vám
otevříno.
8. Nebo každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, kdož
tluče, bude otevříno.
9. An který z vás jest člověk, jehož kdyby prosil syn jeho za chléb,
dal by jemu kámen?
10. A prosil-li by za rybu, zdali dá jemu hada?
11. Poněvadž tedy vy, jsouce zlí, umíte dobré dary dávati dětem svým,
čím více Otec váš, kterýž jest v nebesích, dá dobré věci těm, kteříž
ho, prosí?
12. A protož všecko, jakž byste chtěli, aby vám lidé činili, tak i vy
čiňte jim; toť zajisté jest zákon i proroci.
13. Vcházejte těsnou branou; nebo prostranná brána a široká cesta
jest, kteráž vede k zahynutí, a mnoho jest těch, kteříž vcházejí skrze
ni.
14. Nebo těsná jest brána a úzká cesta, kteráž vede k životu, a málo
jest nalézajících ji.
15. Pilně se pak varujte falešných proroků, kteříž přicházejí k vám v
rouše ovčím, ale vnitř jsou vlci hltaví.
16. Po ovocích jejich poznáte je. Zdaliž zbírají z trní hrozny, aneb z
bodláčí fíky?
17. Takť každý strom dobrý ovoce dobré nese, zlý pak strom zlé ovoce
nese.
18. Nemůžeť dobrý strom zlého ovoce nésti, ani strom zlý ovoce dobrého
vydávati.
19. Všeliký strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen
bývá.
20. A tak tedy po ovocích jejich poznáte je.
21. Ne každý, kdož mi říká: Pane, Pane, vejde do království nebeského,
ale ten, kdož činí vůli Otce mého, kterýž v nebesích jest.
22. Mnozíť mi dějí v onen den: Pane, Pane, zdaliž jsme ve jménu tvém
neprorokovali, a ve jménu tvém ďáblů nevymítali, a v tvém jménu divů
mnohých nečinili?
23. A tehdyť jim vyznám, že jsem vás nikdy neznal. Odejděte ode mne,
činitelé nepravosti.
24. A protož každého, kdož slyší slova má tato a plní je, připodobním
muži moudrému, kterýž ustavěl dům svůj na skále.
25. I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten
dům, ale nepadl; nebo založen byl na skále.
26. Každý pak, kdož slyší slova má tato, a neplní jich, připodobněn
bude muži bláznu, kterýž ustavěl dům svůj na písku.
27. I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten
dům, i padl, a byl pád jeho veliký.
28. Stalo se pak, když dokonal Ježíš řeči tyto, že se převelmi divili
zástupové učení jeho.
29. Nebo učil je jako moc maje, a ne jako zákonníci.