Bible kralická: Skutky, 12. kapitola

1. A při tom času dal se v to Heródes král, aby ssužoval některé z
církve.
2. I zamordoval Jakuba, bratra Janova, mečem.
3. A vida, že se to líbilo Židům, umínil jíti i Petra. (A byli dnové
přesnic.)
4. Kteréhož jav, do žaláře vsadil, poručiv jej šestnácti žoldnéřům k
ostříhání, chtěje po velikonoci vyvesti jej lidu.
5. I byl Petr ostříhán v žaláři, modlitba pak ustavičná k Bohu dála se
za něj od církve.
6. A když jej již vyvesti měl Heródes, té noci spal Petr mezi dvěma
žoldnéři, svázán byv dvěma řetězy, a strážní přede dveřmi ostříhali
žaláře.
7. A aj, anděl Páně postavil se, a světlo se zastkvělo v žaláři; a
udeřiv Petra v bok, zbudil ho, řka: Vstaň rychle. I spadli jemu ti
řetězové z rukou.
8. Tedy řekl jemu anděl: Opaš se a podvaž obuv svou. Tedy učinil tak.
I řekl jemu: Oděj se pláštěm svým, a poď za mnou.
9. Tedy vyšed, bral se za ním, a nevěděl, by to pravé bylo, co se dálo
skrze anděla, ale domníval se, že by vidění viděl.
10. A prošedše skrze první i druhou stráž, přišli k bráně železné,
kteráž vede do města, a ta se jim sama od sebe otevřela. A vyšedše,
přešli ulici jednu, a hned odšel anděl od něho.
11. Tedy Petr přišed sám k sobě, řekl: Nyní právě vím, že poslal Pán
anděla svého, a vytrhl mne z ruky Heródesovy, a ze všeho očekávání
lidu Židovského.
12. A pováživ toho, šel k domu Marie, matky Janovy, kterýž příjmí měl
Marek, kdež se jich bylo mnoho sešlo, a modlili se.
13. A když Petr potloukl na dvéře, vyšla děvečka, aby poslechla,
jménem Ródé.
14. A poznavši hlas Petrův, pro radost neotevřela dveří, ale vběhši,
zvěstovala, že Petr stojí u dveří.
15. A oni řekli jí: Blázníš. Ona pak potvrzovala, že tak jest. Tedy
oni řekli: Anděl jeho jest.
16. Ale Petr předce tloukl. A otevřevše, uzřeli jej, i ulekli se.
17. A pokynuv na ně rukou, aby mlčeli, vypravoval jim, kterak jej Pán
vyvedl z žaláře, a řekl: Pověztež to Jakubovi a bratřím. A vyšed, bral
se na jiné místo.
18. A když byl den, stal se rozbroj nemalý mezi žoldnéři o to, co se
stalo při Petrovi.
19. Heródes pak ptaje se na něj, a nenalezna, vytazovav se na
strážných, kázal je pryč vésti; a odebrav se z Judstva do Cesaree,
přebýval tam.
20. A v ten čas Heródes rozlobil se proti Tyrským a Sidonským.
Kteřížto jednomyslně přišli k němu, a namluvivše Blasta, předního
komorníka královského, žádali za pokoj, proto že jejich krajiny
potravu měly z království.
21. V uložený pak den Heródes, obleka se v královské roucho, a posadiv
se na soudné stolici, učinil k nim řeč.
22. I zvolal lid, řka: Boží hlas, a ne lidský.
23. A i hned ranil jej anděl Páně, proto že nevzdal slávy Bohu; a
rozlez se červy, umřel.
24. A slovo Páně rostlo a rozmáhalo se.
25. Barbanáš pak a Saul navrátili se z Jeruzaléma, vykonavše službu,
pojavše s sebou i Jana, kterýž přijmí měl Marek.