Bible kralická: Skutky, 19. kapitola

1. I stalo se, když Apollo byl v Korintu, že Pavel prošed vrchní
krajiny, přišel do Efezu, a nalezna tu některé učedlníky,
2. Řekl jim: Přijali-li jste Ducha svatého, uvěřivše? A oni řekli
jemu: Ba aniž jsme slýchali, jest-li Duch svatý.
3. Tedy řekl jim: Načež tedy pokřtěni jste? A oni řekli: Křtěni jsme
křtem Janovým.
4. I řekl Pavel: Janť zajisté křtil křtem pokání, pravě lidu, aby v
toho, kterýž měl po něm přijíti, věřili, to jest v Krista Ježíše.
5. Kteříž pak uposlechli, pokřtěni jsou ve jméno Pána Ježíše.
6. A když vzkládal na tyto ruce Pavel, sstoupil Duch svatý na ně, i
mluvili jazyky, a prorokovali.
7. A bylo všech spolu okolo dvanácti mužů.
8. Tedy všed do školy, svobodně mluvil za tři měsíce, hádaje se, a uče
o království Božím.
9. A když se někteří zatvrdili a nepovolovali, zle mluvíce o cestě
Boží přede vším množstvím, odstoupiv od nich, oddělil učedlníky, na
každý den kázaní čině v škole nějakého Tyranna.
10. A to se dálo za dvě létě, tak že všickni, kteříž přebývali v Azii,
poslouchali slova Pána Ježíše, i Židé i Řekové.
11. A divy veliké činil Bůh skrze ruce Pavlovy,
12. Tak že i na nemocné nosívali od jeho těla šátky a fěrtochy, a
odstupovaly od nich nemoci, a duchové nečistí vycházeli z nich.
13. Tedy pokusili se někteří z Židů tuláků, kteříž se s zaklínáním
obírali, vzývati jméno Pána Ježíše nad těmi, kteříž měli duchy
nečisté, říkajíce: Zaklínáme vás skrze Ježíše, kteréhož káže Pavel.
14. A bylo jich sedm synů jednoho Žida, jménem Scevy, předního kněze
{biskupa}, kteříž to činili.
15. Tedy odpověděv duch zlý, řekl: Ježíše znám, a o Pavlovi vím, ale
vy kdo jste?
16. A obořiv se na ně člověk ten, v kterémž byl duch zlý, opanovav je,
zmocnil se jich, tak že nazí a zranění vyběhli z domu toho.
17. A to známo učiněno jest všechněm Židům i Řekům bydlícím v Efezu, a
spadla bázeň na ně na všecky. I osloveno jest jméno Pána Ježíše.
18. Mnozí pak z věřících přicházeli, vyznávajíce se a zjevujíce skutky
své.
19. Mnozí také z těch, kteříž se s marnými uměními obírali, snesše
knihy, spálili je přede všemi; a početše cenu jejich, shledali toho
padesáte tisíců peněz.
20. Tak mocně rostlo slovo Páně, a zmocňovalo se.
21. A když se to dokonalo, uložil Pavel v duchu, aby projda Macedonii
a Achaii, šel do Jeruzaléma, řka: Když pobudu tam, musímť také i na
Řím pohleděti.
22. I poslav do Macedonie dva z těch, kteříž mu přisluhovali, Timotea
a Erasta, sám pozůstal v Azii do času.
23. Tedy stala se v ten čas nemalá bouřka pro cestu Boží.
24. Nebo zlatník jeden, jménem Demetrius, kterýž dělával chrámy
stříbrné Diány, nemalý zisk přivodil řemeslníkům.
25. Kteréž svolav, i ty, kteříž byli k těm podobných věcí dělníci,
řekl: Muži, víte, že z tohoto řemesla jest živnost naše.
26. A vidíte i slyšíte, že netoliko v Efezu, ale téměř po vší Azii
tento Pavel svedl a odvrátil veliké množství, pravě: Že to nejsou
bohové, kteříž jsou rukama udělaní.
27. A protož strach jest, netoliko aby se nám v živnosti přítrž
nestala, ale také i veliké bohyně Diány chrám aby za nic nebyl jmín, a
aby nepřišlo k zkáze důstojenství její, kterouž ctí všecka Azia i
světa okršlek.
28. To uslyšavše, a naplněni byvše hněvem, zkřikli, řkouce: Veliká
jest Diána Efezských.
29. I naplněno jest všecko město rozbrojem, a valili se všickni spolu
na plac, pochopivše Gáia a Aristarcha, Macedonské, tovaryše cesty
Pavlovy.
30. Pavlovi pak, když chtěl jíti k lidu, nedopustili učedlníci.
31. Ano i někteří z předních mužů Azianských, kteříž jemu přáli,
poslavše k němu, prosili, aby se nedával do toho hluku.
32. A jedni tak, jiní jinak křičeli; nebo byla ta obec zbouřena, a
mnozí nevěděli, proč se zběhli.
33. Z zástupu pak Alexandra nějakého táhli, kteréhož i Židé nutili.
Alexander pak pokynuv rukou, chtěl zprávu dáti lidu.
34. Ale jakž poznali, že jest Žid, stal se jednostejný všech hlas,
jako za dvě hodině volajících: Veliká jest Diána Efezských.
35. A když písař pokojil zástup, řekl: Muži Efezští, i kdož z lidí
jest, ješto by nevěděl, že město Efezské slouží veliké bohyni Diáně a
od Jupitera spadlé podobizně?
36. A poněvadž tomu odpíráno býti nemůže, slušné jest, abyste se
upokojili, a nic kvapně nečinili.
37. Přivedli jste zajisté lidi tyto, kteříž nejsou ani svatokrádcové
ani rouhači bohyně vaší.
38. Jestliže pak Demetrius, a ti, kteříž jsou s ním, řemeslníci mají s
kým jakou při, bývá obecný soud, a jsou konšelé. Nechať jedni druhé
viní.
39. Pakli čeho jiného hledáte, i toť můž v pořádném svolání obce
skoncováno býti.
40. Nebo strach jest, abychom nedošli nesnáze pro tu bouřku dnešní,
poněvadž žádné příčiny není, kterouž bychom mohli předložiti, proč
jsme se tuto zběhli.