Bible kralická: Titovi, 3. kapitola

1. Napomínej jich, ať jsou knížatům a mocnostem poddáni, jich
poslušni, a ať jsou k každému skutku dobrému hotovi.
2. Žádnému ať se nerouhají, nejsou svárliví, ale přívětiví, dokazujíce
všeliké tichosti ke všechněm lidem.
3. Byliť jsme zajisté i my někdy nesmyslní, tvrdošijní, bloudící,
sloužíce žádostem a rozkošem rozličným, v zlosti a v závisti bydlíce,
ohyzdní, vespolek se nenávidíce.
4. Ale když se zjevila dobrota a láska k lidem spasitele našeho Boha,
5. Ne z skutků spravedlnosti, kteréž bychom my činili, ale podlé
milosrdenství svého spasil nás, skrze obmytí druhého narození, a
obnovení Ducha svatého;
6. Kteréhož vylil na nás hojně, skrze Jezukrista spasitele našeho,
7. Abychom, ospravedlněni jsouce milostí jeho, byli dědicové v naději
života věčného.
8. Věrnáť jest řeč tato, a chciť, abys těch věcí potvrzoval, ať se
snaží v dobrých skutcích předčiti, kteříž uvěřili Bohu. A toť jsou ty
věci poctivé, i lidem užitečné.
9. Nemoudré pak otázky, a vyčítání rodů, a sváry, a hádky zákonní
zastavuj; neboť jsou neužitečné a marné.
10. Člověka kacíře po jednom neb druhém napomínání vyvrz.
11. Věda, že takový jest převrácený, a hřeší, svým vlastním soudem jsa
odsouzen.
12. Když pošli k tobě Artemana aneb Tychika, snaž se přijíti ke mně do
Nikopolim; nebo jsem umínil tam přes zimu pobyti.
13. Zéna, učeného v zákoně, a Apollo s pilností vyprovoď, ať v ničemž
nemají nedostatku.
14. A nechažť se také učí i naši v dobrých skutcích předčiti, kdež
jsou toho potřeby, aby nebyli neužiteční.
15. Pozdravují tě, kteříž jsou se mnou, všickni. Pozdraviž těch,
kteříž nás milují u víře. Milost Boží se všechněmi vámi. Amen.