Bible kralická: Židům, 5. kapitola

1. Všeliký zajisté nejvyšší kněz {biskup} z lidu vzatý za lidi bývá
postaven v jednání s Bohem, totiž aby obětoval i dary i oběti za
hříchy,
2. Kterýž by mohl, jakž sluší, lítost míti nad neznajícími a
bloudícími, jsa i sám obklíčen nemocí.
3. A pro ni povinen jest, jakož za lid, tak i za sebe samého obětovati
za hříchy.
4. A aniž kdo sobě sám té cti osobuje, ale ten, kterýž by byl povolán
od Boha, jako i Aron.
5. Tak i Kristus ne sám sobě té cti osobil, aby byl nejvyšším knězem
{biskupem}, ale ten, kterýž řekl jemu: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil
jsem tebe.
6. Jakž i jinde praví: Ty jsi kněz na věky podlé řádu Melchisedechova.
7. Kterýž za dnů těla svého modlitby a ponížené prosby k tomu, kterýž
ho mohl zachovati od smrti, s křikem velikým a slzami obětoval, a
vyslyšán jest v tom strachu.
8. A ačkoli byl Syn Boží, z toho však, což strpěl, naučil se
poslušenství.
9. A tak dokonalý jsa, učiněn jest všechněm sebe poslušným původem
spasení věčného,
10. Nazván jsa od Boha nejvyšším knězem {biskupem} podlé řádu
Melchisedechova.
11. O kterémž mnoho by se mělo mluviti, a to nesnadných věci k
vypravení, ale vy jste nezpůsobných uší.
12. Nebo měvše býti v tak dlouhém času mistři, opět potřebujete učeni
býti prvním počátkům výmluvností Božích, a učiněni jste mléka
potřebující, a ne pokrmu hrubšího.
13. Kdožkoli zajisté mléka se drží, nechápá slova spravedlnosti; (nebo
nemluvně jest).
14. Ale dokonalých jest hrubý pokrm, totiž těch, kteříž pro zvyklost
mají smysly způsobné k rozeznání dobrého i zlého.

Příspěvek byl publikován v rubrice Židům. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.