Bible kralická: Zjevení, 1. kapitola

1. Zjevení Ježíše Krista, kteréž dal jemu Bůh, aby ukázal služebníkům
svým, které věci měly by se díti brzo, on pak zjevil, poslav je skrze
anděla svého služebníku svému Janovi,
2. Kterýž osvědčil slovo Boží, a svědectví Jezukristovo, a cožkoli
viděl.
3. Blahoslavený, kdož čte, i ti, kteříž slyší slova proroctví tohoto,
a ostříhají toho, což napsáno jest v něm; nebo čas blízko jest.
4. Jan sedmi zborům, kteříž jsou v Azii: Milost vám a pokoj od toho,
kterýž jest, a kterýž byl, a kterýž přijíti má, a od sedmi duchů,
kteříž jsou před oblíčejem trůnu jeho,
5. A od Ježíše Krista, jenž jest svědek věrný, ten prvorozený z
mrtvých, a kníže králů země, kterýž zamiloval nás, a umyl nás od
hříchů našich krví svou,
6. A učinil nás krále a kněží Bohu a Otci svému, jemuž buď sláva a moc
na věky věků. Amen.
7. Aj, béře se s oblaky, a uzříť jej všeliké oko, i ti, kteříž ho
bodli; a budou plakati pro něj všecka pokolení země, jistě. Amen.
8. Jáť jsem Alfa i Oméga, totiž počátek i konec, praví Pán, kterýž
jest, a kterýž byl, a kterýž přijíti má, ten všemohoucí.
9. Já Jan, i bratr váš, i spoluúčastník v ssoužení, i v království, i
v trpělivosti Ježíše Krista, byl jsem na ostrově, kterýž slove Patmos,
pro slovo Boží a pro svědectví Ježíše Krista.
10. A byl jsem u vytržení ducha v den Páně, i uslyšel jsem za sebou
hlas veliký jako trouby,
11. An dí: Já jsem Alfa i Oméga, ten první i poslední, a což vidíš,
piš do knihy, a pošli sedmi zborům, kteříž jsou v Azii, do Efezu, a do
Smyrny, a do Pergamu, a do Tyatiru, a do Sardy, a do Filadelfie, i do
Laodicie.
12. I obrátil jsem se, abych viděl ten hlas, kterýž mluvil se mnou, a
obrátiv se, uzřel jsem sedm svícnů zlatých,
13. A u prostřed těch sedmi svícnů podobného Synu člověka, oblečeného
v dlouhé roucho, a přepásaného na prsech pasem zlatým.
14. Hlava pak jeho a vlasové bílí, jako bílá vlna, jako sníh, a oči
jeho jako plamen ohně.
15. Nohy pak jeho podobné mosazi, jako v peci hořící; a hlas jeho jako
hlas vod mnohých.
16. A měl v pravé ruce své sedm hvězd, a z úst jeho meč s obou stran
ostrý vycházel; a tvář jeho jako slunce, když jasně svítí.
17. A jakž jsem jej uzřel, padl jsem k nohám jeho, jako mrtvý. I
položil ruku svou pravou na mne, řka ke mně: Neboj se. Já jsem ten
první i poslední,
18. A živý, ješto jsem byl mrtvý, a aj, živý jsem na věky věků. Amen.
A mám klíče pekla i smrti.
19. Napiš ty věci, kteréž jsi viděl, a kteréž jsou, a kteréž se mají
díti potom.
20. Tajemství těch sedmi hvězd, kteréž jsi viděl v pravici mé, a sedm
svícnů zlatých: Sedm těch hvězd jsou andělé sedmi zborů, a sedm
svícnů, kteréžs viděl, jest sedm zborů.