1. Potom jsem viděl, a aj, dvéře otevřené v nebi, a ten hlas první,
kterýž jsem byl slyšel jako trouby, an mluví se mnou, řkoucí: Vstup
sem, a ukážiť, co se má díti potom.
2. A hned jsem byl u vytržení ducha, a aj, trůn postaven byl na nebi,
a na trůnu jeden seděl.
3. A ten, kterýž seděl, podoben byl oblíčejem kameni jaspidu a
sardiovi; a vůkol toho trůnu byla duha, na pohledění podobná smaragdu.
4. A okolo toho trůnu bylo trůnů čtyřmecítma, a na těch trůních viděl
jsem čtyřmecítma starců sedících, oblečených v roucha bílá. A měli na
hlavách svých koruny zlaté.
5. A z toho trůnu pocházelo blýskání, a hromobití, a hlasové. A sedm
lamp ohnivých hořících před trůnem, jenž jsou sedm duchů Božích.
6. Bylo také před tím trůnem moře sklené, podobné křištálu, a u
prostřed trůnu a vůkol trůnu čtvero zvířat, plných očí s předu i s
zadu.
7. První pak to zvíře podobné bylo lvu, a druhé zvíře podobné teleti,
a třetí zvíře mající tvárnost člověka, a čtvrté zvíře podobné orlu
letícímu.
8. A jedno každé z těch čtyř zvířat mělo šest křídel okolo, a vnitř
plná byla očí, a neměla odpočinutí dnem i nocí, říkajíce: Svatý,
svatý, svatý Pán Bůh všemohoucí, kterýž byl, a jest, i přijíti má.
9. A když ta zvířata vzdávala slávu, a čest, i díků činění sedícímu na
trůnu, tomu živému na věky věků,
10. Padlo těch čtyřmecítma starců před oblíčejem toho sedícího na
trůnu, a klanělo se tomu živému na věky věků, a metali koruny své před
trůnem, řkouce:
11. Hoden jsi, Pane, přijíti slávu, a čest, i moc; nebo ty jsi stvořil
všecky věci, a pro vůli tvou trvají, i stvořeny jsou.