Bible kralická: 1. Samuelova, 13. kapitola

1. Saul tedy prvního léta kralování svého, (kraloval pak dvě létě nad
Izraelem),
2. Vybral sobě tři tisíce z Izraele. I bylo jich s Saulem dva tisíce v
Michmas a na hoře Bethel, a tisíc bylo s Jonatou v Gabaa Beniaminově;
ostatek pak lidu rozpustil jednoho každého do příbytku jeho.
3. I pobil Jonata stráž Filistinských, kterouž měli na pahrbku, a
uslyšeli to Filistinští. Tedy Saul troubil v troubu po vší zemi, řka:
Ať to slyší Hebrejští.
4. A tak slyšel všecken Izrael, že bylo praveno: Pobil Saul stráž
Filistinských, pročež také zoškliven byl Izrael mezi Filistinskými. I
svolán jest lid za Saulem do Galgala.
5. Filistinští pak sebrali se k boji proti Izraelovi, třidceti tisíc
vozů, a šest tisíc jezdců, a lidu ve množství, jako jest písku na
břehu mořském. I vytáhli a položili se v Michmas na východ Betaven.
6. A protož muži Izraelští vidouce, že jim úzko, (nebo byl ssoužen
lid), skryl se lid v jeskyních a v ohradách, a v skalách a v horách, i
v jamách.
7. Hebrejští také přepravili se přes Jordán do země Gád a Galád. Saul
pak ještě byl v Galgala, a všecken lid zastrašil se, jda za ním.
8. I očekával tu za sedm dní vedlé času uloženého od Samuele; a když
nepřicházel Samuel do Galgala, rozešel se lid od něho.
9. Tedy řekl Saul: Přineste ke mně obět zápalnou a oběti pokojné. I
obětoval oběti zápalné.
10. Když pak již dokonal obětování oběti zápalné, aj, Samuel
přicházel, a Saul vyšel proti němu, aby ho přivítal.
11. I řekl Samuel: Co jsi učinil? Odpověděl Saul: Když jsem viděl, že
se lid rozchází ode mne, a ty nepřicházíš k uloženému dni, a
Filistinští byli shromážděni v Michmas:
12. I řekl jsem: Nyní připadnou Filistinští na mne v Galgala, a tváři
Hospodinově nemodlil jsem se. Takž jsem se opovážil a obětoval jsem
oběti zápalné.
13. Tedy řekl Samuel Saulovi: Bláznivě jsi učinil, nezachovals
přikázaní Hospodina Boha svého, kteréž přikázal tobě; nebo nyní byl by
utvrdil Hospodin království tvé nad Izraelem až na věky.
14. Ale již nyní království tvé neostojí. Vyhledalť jest Hospodin sobě
muže vedlé srdce svého, jemuž rozkázal Hospodin, aby byl vůdce nad
lidem jeho; nebo jsi nezachoval, cožť přikázal Hospodin.
15. Vstav pak Samuel, vstoupil z Galgala do Gabaa Beniaminova. A Saul
načetl lidu, kterýž zůstával při něm, okolo šesti set mužů.
16. Saul tedy a Jonata syn jeho, i lid, kterýž zůstával s nimi, byli v
Gabaa Beniaminově, Filistinští pak leželi v Michmas.
17. I vyšli zhoubcové z vojska Filistinského na tré rozdělení. Houf
jeden obrátil se k cestě Ofra, k zemi Sual;
18. A houf druhý obrátil se na cestu Betoron; houf pak třetí pustil se
cestou krajiny, kteráž patří k údolí Seboim na poušť.
19. Kováře pak žádného nanelézalo se ve vší zemi Izraelské; nebo byli
řekli Filistinští: Aby sobě Hebrejští nenadělali mečů a kopí.
20. Protož chodívali všickni Izraelští k Filistinským, aby ostřil sobě
jeden každý radlici svou, a motyku svou, sekeru svou i vidly své,
21. Sic jinak byly štěrbiny na radlicích, motykách, vidlách třírohých
a sekerách; také i o zaostření ostnu bývalo těžko.
22. I bylo, že v čas boje nenalézalo se meče ani kopí u žádného z lidu
toho, kterýž byl s Saulem a s Jonatou, toliko u Saule a u Jonaty syna
jeho.
23. Vyšla pak stráž Filistinských k cestám Michmas.

Příspěvek byl publikován v rubrice 1. Samuelova. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.