Bible kralická: Daniel, 8. kapitola

1. Léta třetího kralování Balsazara krále ukázalo mi se vidění, mně
Danielovi po onom, kteréž se mi ukázalo na počátku.
2. I viděl jsem u vidění, (tehdáž pak, když jsem viděl, byl jsem v
Susan, na hradě, kterýž jest v krajině Elam), viděl jsem, pravím, byv
u potoka Ulai.
3. A pozdvih očí svých, viděl jsem, a aj, u toho potoka stál skopec
jeden, kterýž měl dva rohy. A ti dva rohové byli vysocí, a však jeden
vyšší než druhý, ale ten vyšší zrostl posléze.
4. Viděl jsem skopce toho, an trkal k západu, půlnoci a poledni, jemuž
žádná šelma odolati nemohla, aniž kdo co mohl vytrhnouti z moci jeho;
pročež činil podlé vůle své, a to věci veliké.
5. A když jsem to rozvažoval, aj, kozel přicházel od západu na svrchek
vší země, a žádný se ho nedotýkal na zemi, a ten kozel měl roh
znamenitý mezi očima svýma.
6. A přišel až k tomu skopci majícímu dva rohy, kteréhož jsem byl
viděl stojícího u potoka, a přiběhl k němu v prchlivosti síly své.
7. Viděl jsem také, an dotřel na toho skopce, a rozlítiv se proti
němu, udeřil jej, tak že zlámal oba rohy jeho, a nebylo síly v skopci
k odpírání jemu. A poraziv ho na zemi, pošlapal jej, aniž byl, kdo by
vytrhl skopce z moci jeho.
8. Kozel pak velikým učiněn jest velmi. A když se ssilil, zlámal se
roh ten veliký, i zrostli znamenití čtyři místo něho, na čtyři strany
světa.
9. Z těch pak jednoho vyšel roh jeden maličký, a zrostl velmi ku
poledni a východu, a k zemi Judské.
10. A zpjal se až k vojsku nebeskému, a svrhl na zemi některé z vojska
toho i z hvězd, a pošlapal je.
11. Anobrž až k vojska toho knížeti zpjal se, nebo od něho zastavena
byla ustavičná obět, a zavržen příbytek svatyně Boží,
12. Tak že vojsko to vydáno v převrácenost proti ustavičné oběti, a
povrhlo pravdu na zemi, a což činilo, šťastně mu se dařilo.
13. Tedy slyšel jsem jednoho svatého mluvícího, a řekl ten svatý tomu,
kterýž tajné věci v počtu maje, mluví: Dokudž toto vidění o oběti
ustavičné, a převrácenost na zpuštění přivodící trvati bude, a svaté
služby vydávány budou i vojsko v pošlapání?
14. A řekli mi: Až do dvou tisíc a tří set večerů a jiter, a přijdou k
obnovení svému svaté služby.
15. Stalo se pak, že když jsem já Daniel hleděl na to vidění, a ptal
jsem se na rozum jeho, aj, postavil se podlé mne na pohledění jako
muž.
16. Slyšel jsem také hlas lidský mezi Ulaiem, kterýžto zavolav, řekl:
Gabrieli, vylož tomuto vidění to.
17. I přišel ke mně, kdež jsem stál, a když přišel, zhrozil jsem se, a
padl jsem na tvář svou. I řekl ke mně: Pozoruj, synu člověčí; nebo v
času uloženém vidění toto se naplní.
18. Když pak on mluvil se mnou, usnul jsem tvrdě, leže tváří svou na
zemi. I dotekl se mne, a postavil mne tu, kdež jsem byl stál,
19. A řekl: Aj, já oznámím tobě to, což se díti bude až do vykonání
hněvu toho; nebo v uloženém času konec bude.
20. Skopec ten, kteréhož jsi viděl, an měl dva rohy, jsou králové
Médský a Perský.
21. Kozel pak ten chlupatý jest král Řecký, a roh ten veliký, kterýž
jest mezi očima jeho, jest král první.
22. Že pak zlámán jest, a povstali čtyři místo něho, čtvero království
z svého národu povstane, ale ne s takovou silou.
23. Při dokonání pak království jejich, když na vrch vzejdou
nešlechetníci, povstane král nestydatý a chytrý.
24. Jehož síla zmocní se, ačkoli ne jeho silou, tak že ku podivení
hubiti bude, a šťastně se mu povede, až i vše vykoná; nebo hubiti bude
silné i lid svatý.
25. A obmyslností svou šťastně svede lest v předsevzetí svém, a v
srdci svém zvelebí sebe, a v čas pokoje zhubí mnohé; nadto i proti
knížeti knížat se postaví, a však bez rukou potřín bude.
26. Vidění pak to večerní a jitřní, o němž povědíno, jest jistá
pravda; pročež ty zavři to vidění, nebo jest mnohých dnů.
27. Tedy já Daniel zchuravěl jsem, a nemocen jsem byl několik dnů.
Potom povstav, konal jsem povinnost od krále poručenou, byv předěšen
nad tím viděním, čehož však žádný na mně neseznal.