Bible kralická: Daniel, 9. kapitola

1. Léta prvního Daria syna Asverova z semene Médského, kteréhož učiněn
jest králem v království Kaldejském,
2. Léta prvního kralování jeho já Daniel porozuměl jsem z knih počtu
let, o nichž se stalo slovo Hospodinovo k Jeremiášovi proroku, že se
vyplní zpuštění Jeruzaléma sedmdesátého léta.
3. A obrátil jsem tvář svou ku Pánu Bohu, hledaje ho modlitbou a
pokornými prosbami, v postu, v žíni a popele.
4. I modlil jsem se Hospodinu Bohu svému, a vyznávaje se, řekl jsem:
Prosím, Pane Bože silný, veliký a všeliké cti hodný, ostříhající
smlouvy a dobrotivosti k těm, kteříž tě milují, a ostříhají přikázaní
tvých.
5. Zhřešiliť jsme a převráceně jsme činili, bezbožnost jsme páchali, a
protivili jsme se, a odvrátili od přikázaní tvých a soudů tvých.
6. Aniž jsme poslouchali služebníků tvých proroků, kteříž mluvívali ve
jménu tvém králům našim, knížatům našim a otcům našim, i všemu lidu
země.
7. Toběť, ó Pane, přísluší spravedlnost, nám pak zahanbení tváři, jakž
se to děje nyní mužům Judským a obyvatelům Jeruzalémským, a všechněm
Izraelským, blízkým i dalekým, ve všech zemích, kamž jsi je zahnal pro
přestoupení jejich, jímž přestupovali proti tobě.
8. Námť, ó Hospodine, sluší zahanbení tváři, králům našim, knížatům
našim a otcům našim, neboť jsme zhřešili proti tobě,
9. Pánu Bohu pak našemu milosrdenství a slitování, poněvadž jsme se
protivili jemu,
10. A neposlouchali jsme hlasu Hospodina Boha našeho, abychom chodili
v naučeních jeho, kteréž předkládal před oči naše skrze služebníky své
proroky.
11. Nýbrž všickni Izraelští přestoupili zákon tvůj a odvrátili se, aby
neposlouchali hlasu tvého; protož vylito jest na nás to prokletí a
klatba, kteráž jest zapsána v zákoně Mojžíše služebníka Božího, nebo
jsme zhřešili proti němu.
12. Pročež splnil slovo své, kteréž mluvil proti nám a proti soudcům
našim, kteříž nás soudili, a uvedl na nás toto zlé veliké, jehož se
nestalo pode vším nebem, jakéž se stalo v Jeruzalémě.
13. Tak jakž zapsáno jest v zákoně Mojžíšově, všecko to zlé přišlo na
nás, a však ani tak jsme se nekořili před tváří hněvivou Hospodina
Boha našeho, abychom se odvrátili od nepravostí svých, a šetřili
pravdy jeho.
14. Protož neobmeškal Hospodin s tím zlým, ale uvedl je na nás; nebo
spravedlivý jest Hospodin Bůh náš ve všech skutcích svých, kteréž
činí, jehož hlasu poslušni jsme nebyli.
15. Nyní však, ó Pane Bože náš, kterýž jsi vyvedl lid svůj z země
Egyptské rukou silnou, a způsobils sobě jméno, jakéž jest dnešního
dne, zhřešili jsme, bezbožně jsme činili.
16. Ó Pane, podlé vší tvé dobrotivosti nechť se, prosím, odvrátí hněv
tvůj a prchlivost tvá od města tvého Jeruzaléma, hory svatosti tvé;
nebo pro hříchy naše a pro nepravosti otců našich Jeruzalém a lid tvůj
v pohanění jest u všech, kteříž jsou vůkol nás.
17. Nyní tedy, ó Bože náš, vyslyš modlitbu služebníka svého, a pokorné
prosby jeho, a zasvěť tvář svou nad svatyní svou spuštěnou, pro Pána.
18. Nakloň, Bože můj, ucha svého a slyš, otevři oči své a viz zpuštění
naše i města, kteréž jest nazváno od jména tvého; nebo ne pro nějaké
naše spravedlnosti padajíce, pokorně prosíme tebe, ale pro
milosrdenství tvá mnohá.
19. Vyslyšiž, ó Pane, Pane, odpusť, Pane, pozoruj a učiň; neprodlévejž
pro sebe samého, můj Bože, nebo od jména tvého nazváno jest město toto
i lid tvůj.
20. Ještě jsem mluvil a modlil se, a vyznával hřích svůj i hřích lidu
svého Izraelského, a padna, pokorně jsem se modlil před tváří
Hospodina Boha svého, za horu svatosti Boha svého,
21. Ještě, pravím, mluvil jsem při modlitbě, a muž ten Gabriel,
kteréhož jsem viděl v tom vidění na počátku, rychle přiletěv, dotekl
se mne v čas oběti večerní.
22. A slouže mi k srozumění, mluvil se mnou a řekl: Danieli, nyní jsem
vyšel, abych tě naučil vyrozumívati tajemstvím.
23. Při počátku pokorných proseb tvých vyšlo slovo, a já jsem přišel,
aťbych je oznámil, nebo jsi velmi milý; pročež pozoruj slova toho, a
rozuměj vidění tomu.
24. Sedmdesáte téhodnů odečteno jest lidu tvému a městu svatému tvému
k zabránění převrácenosti a k zapečetění hříchů, i vyčištění
nepravosti a k přivedení spravedlnosti věčné, a k zapečetění vidění i
proroctví, a ku pomazání Svatého svatých.
25. Věziž tedy a rozuměj, že od vyjití výpovědi o navrácení a o
vystavení Jeruzaléma až do Mesiáše vývody bude téhodnů sedm, potom
téhodnů šedesáte dva, když již zase vzdělána bude ulice a příkopa, a
ti časové budou přenesnadní.
26. Po téhodnech pak těch šedesáti a dvou zabit bude Mesiáš, však jemu
to nic neuškodí; nýbrž to město i tu svatyni zkazí, i lid ten svůj
budoucí, tak že skončení jeho bude hrozné, ano i do vykonání boje bude
boj stálý všelijak do vyplénění.
27. Utvrdí však smlouvu mnohým v téhodni posledním, u prostřed pak
toho téhodne učiní konec oběti zápalné i oběti suché; a skrze vojsko
ohavné, až do posledního a uloženého poplénění hubící, na popléněné