Bible kralická: Deuteronomium, 10. kapitola

1. Toho času řekl mi Hospodin: Vyhlaď sobě dvě dsky kamenné, podobné
prvním, a vstup ke mně na horu, a udělej sobě truhlu dřevěnou.
2. I napíši na dskách těch slova, kteráž byla na dskách prvních,
kteréž jsi rozrazil, a vložíš je do té truhly.
3. Tedy udělal jsem truhlu z dříví setim, a vyhladiv dvě dsky kamenné,
podobné prvním, vstoupil jsem na horu, nesa ty dvě dsky v rukou svých.
4. I napsal na těch dskách, tak jakž prvé byl napsal, deset slov,
kteráž mluvil k vám Hospodin na hoře z prostředku ohně v den
shromáždění onoho, a dal je Hospodin mně.
5. A obrátiv se, sstoupil jsem s hory té, a vložil jsem ty dsky do
truhly, kterouž jsem byl udělal, a byly tam, jakož mi přikázal
Hospodin.
6. Synové pak Izraelští hnuli se z Beerot synů Jakan do Moserah. Tam
umřel Aron, a tu jest pochován; i konal úřad kněžský na místě jeho
Eleazar, syn jeho.
7. Odtud táhli do Gadgad, a z Gadgad do Jotbata, do země vod tekutých.
8. Toho času oddělil Hospodin pokolení Léví, aby nosili truhlu smlouvy
Hospodinovy, a aby stáli před Hospodinem k službě jemu, a k
dobrořečení ve jménu jeho až do dnešního dne.
9. Pročež nemělo pokolení Léví dílu a dědictví s bratřími svými, nebo
Hospodin jest dědictví jeho, jakož mluvil k němu Hospodin Bůh tvůj.
10. Já pak zůstal jsem na té hoře jako dnů prvních, čtyřidceti dní a
čtyřidceti nocí, a uslyšel mne Hospodin i tehdáž, a nechtěl shladiti
tebe.
11. Potom řekl mi Hospodin: Vstaň, jdi, předcházeje lid, aby vešli a
vládli zemí, kterouž jsem s přísahou zaslíbil otcům jejich, že jim ji
dám.
12. Nyní tedy, Izraeli, čeho žádá Hospodin Bůh tvůj od tebe? Jediné
abys se bál Hospodina Boha svého, a chodil po všech cestách jeho, a
abys miloval ho, a sloužil Hospodinu Bohu svému v celém srdci svém, a
ve vší duši své,
13. Ostříhaje přikázaní Hospodinových a ustanovení jeho, kteráž já
přikazuji tobě dnes k tvému dobrému.
14. Aj, Hospodina Boha tvého jest nebe i nebesa nebes, země a všecky
věci, kteréž jsou na ní.
15. Však toliko v otcích tvých zalíbilo se Hospodinu, aby je
zamiloval, a vyvolil símě jejich po nich, vás totiž ze všech národů,
jakož dnes vidíš.
16. Protož obřežtež neobřízku srdce svého, a šíje své nezatvrzujte
více.
17. Nebo Hospodin Bůh váš, on jest Bůh bohů, a Pán pánů, Bůh silný,
veliký, mocný a hrozný, kterýž nepřijímá osoby, ani béře darů,
18. Čině soud sirotku a vdově, miluje také příchozího, dávaje mu chléb
a oděv.
19. Protož milujte hostě, nebo jste byli hosté v zemi Egyptské.
20. Hospodina Boha svého báti se budeš, jemu sloužiti, a jeho se
přídržeti, a ve jménu jeho přisahati budeš.
21. Onť jest chvála tvá, a onť jest Bůh tvůj, kterýž učinil s tebou