Bible kralická: Deuteronomium, 3. kapitola

1. Potom obrátivše se, táhli jsme cestou k Bázan. I vytáhl Og, král
Bázan, proti nám, on i všecken lid jeho k bitvě do Edrei.
2. I řekl mi Hospodin: Neboj se ho, nebo v ruce tvé dal jsem jej, i
všecken lid jeho i zemi jeho, a učiníš jemu tak, jako jsi učinil
Seonovi, králi Amorejskému, kterýž bydlil v Ezebon.
3. Dal tedy Hospodin Bůh náš v ruce naše i Oga, krále Bázan, a všecken
lid jeho, i porazili jsme jej, tak že jsme nepozůstavili po něm
žádného živého.
4. Dobyli jsme také téhož času všech měst jeho; nebylo města, kteréhož
bychom jim neodjali, šedesáte měst, všecku krajinu Argob, království
Oga v Bázan.
5. Všecka ta města byla ohražená zdmi vysokými, branami a závorami,
kromě měst otevřených, jichž bylo velmi mnoho.
6. A vyplénili jsme je, jako jsme učinili Seonovi, králi Ezebon,
vyhladivše všecka města, muže, ženy i dítky.
7. Všecka pak hovada a kořisti měst rozebrali jsme sobě.
8. Vzali jsme také téhož času zemi z ruky dvou králů Amorejských,
kteráž byla před Jordánem, od potoku Arnon až k hoře Hermon,
9. (Sidonští říkají Hermonu Sarion, a Amorejští říkají jemu Sanir),
10. Všecka města v kraji, a všecken Galád, a všecken Bázan až do
Sálecha a Edrei, kteráž byla města království Og v Bázan.
11. Sám toliko Og, král v Bázan, z jiných obrů byl pozůstal. Aj, lůže
jeho, lůže železné, ještě zůstává v Rabbat synů Ammon, devíti loktů
zdýlí, a čtyř loket zšíří, jakž jest loket muže.
12. Když tedy zemi tu obdrželi jsme dědičně toho času, krajinu od
Aroer, jenž jest při potoku Arnon, a polovici hory Galád i města její,
dal jsem pokolení Ruben a Gád.
13. Ostatek pak Galád a všecku zemi Bázan, království Oga, dal jsem
polovici pokolení Manassesova, totiž všecku krajinu Argob, všecku
Bázan, kteráž sloula země obrů.
14. Jair, syn Manasse, vzal všecku krajinu Argob, až ku pomezí Gessuri
a Machati; pročež nazval zemi Bázan od jména svého Havot Jair až do
dnešního dne.
15. Machirovi pak dal jsem Galád.
16. A Rubenovu a Gádovu pokolení dal jsem krajinu od Galád až ku
potoku Arnon, polovici potoka s pomezím až ku potoku Jabok, kdež jsou
hranice synů Ammonitských,
17. A roviny tyto i Jordán s pomezím od Ceneret až k moři pustému,
jenž jest moře slané, ležící pod horou Fazga k východu.
18. A přikázal jsem vám toho času, řka: Hospodin Bůh váš dal vám zemi
tuto, abyste ji dědičně obdrželi; vezmouce odění na sebe, půjdete před
bratřími vašimi, syny Izraelskými, kteřížkoli silní jste.
19. Toliko ženy vaše a dítky vaše, a dobytek váš, (nebo vím, že mnoho
dobytka máte,) zůstanou v městech vašich, kteráž jsem dal vám,
20. Dokudž by nedal odpočinutí Hospodin bratřím vašim jako i vám, aby
i oni dědičně obdrželi zemi, kterouž Hospodin Bůh váš dává jim za
Jordánem; tedy navrátíte se jeden každý k dědictví svému, kteréž jsem
dal vám.
21. Také i Jozue přikázal jsem toho času, řka: Oči tvé vidí všecko, co
učinil Hospodin Bůh váš těm dvěma králům; takť učiní Hospodin všechněm
královstvím, do kterýchž ty půjdeš.
22. Nebojtež se jich, nebo Hospodin Bůh váš, onť jest, kterýž bojuje
za vás.
23. A tehdáž prosil jsem Hospodina, řka:
24. Panovníče Hospodine, ty jsi počal ukazovati služebníku svému
velikost svou a ruku svou přesilnou; nebo kdo jest Bůh silný na nebi
aneb na zemi, ješto by činiti mohl skutky podobné tvým, a moci podobné
tobě?
25. Prosím, nechť vejdu a uzřím zemi tu výbornou, kteráž jest za
Jordánem, horu tu výbornou i Libán.
26. Pohnul se pak Hospodin na mne pro vás a neuslyšel mne, ale řekl
mi: Dosti máš, nemluv více o to se mnou.
27. Vstup na vrch hory Fazga, a pozdvihna očí svých k západu a k
půlnoci, ku poledni i k východu, hleď očima svýma; nebo nepřejdeš
Jordánu tohoto.
28. Ale přikaž Jozue, a posilň ho, i potvrď ho; nebo půjde před lidem
tímto, a on uvede jim v dědictví zemi, kterouž uzříš.