Bible kralická: Exodus, 11. kapitola

1. Řekl pak byl Hospodin Mojžíšovi: Ještě ránu jednu uvedu na Faraona
a na Egypt, potom propustí vás odsud; propustí docela, anobrž vypudí
vás odsud.
2. Mluv nyní v uši lidu, ať vypůjčí jeden každý od bližního svého, a
každá od bližní své klínotů stříbrných a klínotů zlatých.
3. A dal Hospodin milost lidu před očima Egyptských. (Sám také Mojžíš
veliký byl velmi v zemi Egyptské, před očima služebníků Faraonových i
před očima lidu.)
4. I řekl Mojžíš: Takto praví Hospodin: O půlnoci já půjdu prostředkem
Egypta.
5. A pomře všecko prvorozené v zemi Egyptské, od prvorozeného
Faraonova, jenž seděti měl na stolici jeho, až do prvorozeného děvky,
kteráž jest při žernovu, i všecko prvorozené hovad.
6. I bude křik veliký po vší zemi Egyptské, jakéhož nebylo prvé, a
jakéhož nikdy nebude více.
7. U synů pak Izraelských nikdež nehne pes jazykem svým, ovšem pak ani
člověk ani hovado, abyste věděli, že rozdíl učinil Hospodin mezi
Egyptskými a Izraelskými.
8. I sstoupí všickni tito služebníci tvoji ke mně, a skláněti mi se
budou, řkouce: Vyjdi, ty i všecken lid, kterýž jest pod správou tvou;
a potom vyjdu. A vyšel od Faraona s velikým hněvem.
9. I řekl Hospodin Mojžíšovi: Neposlechneť vás Farao, abych rozmnožil
zázraky své v zemi Egyptské.
10. Ale Mojžíš a Aron činili všecky ty zázraky před Faraonem; Hospodin
pak zatvrdil srdce Faraonovo, tak že nepropustil synů Izraelských z
země své.

Příspěvek byl publikován v rubrice Exodus. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.