Bible kralická: Exodus, 12. kapitola

1. Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi a k Aronovi v zemi Egyptské, řka:
2. Tento měsíc počátek měsíců vám bude; první vám bude mezi měsíci
ročními.
3. Mluvte ke všemu shromáždění Izraelskému, řkouce: Desátého dne
měsíce tohoto vezmete sobě jeden každý beránka po čeledech, beránka na
každý dům.
4. Byl-li by pak dům tak malý, že by s beránka býti nemohl, přivezme
souseda svého, kterýž jest blízký domu jeho, podlé počtu duší; jeden
každý počte tolik osob, kolikž by jich snísti mohlo beránka.
5. Beránka bez vady, samce ročního míti budete, kteréhož z ovcí aneb z
koz vezmete.
6. A chovati ho budete až do čtrnáctého dne měsíce tohoto; a zabije ho
všecko množství shromáždění Izraelského k večerou.
7. A vezmouce krve, pomaží obou veřejí a nade dveřmi u domů, v nichž
jej jísti budou.
8. I budou jísti noci té maso pečené ohněm, s chleby přesnými; s
bylinami hořkými jísti jej budou.
9. Nebudete jísti z něho nic surového ani v vodě vařeného, ale pečené
ohněm, s hlavou jeho i s nohami a droby.
10. Nezanecháte z něho ničehož do jitra; pakli by co pozůstalo z něho
až do jitra, ohněm spálíte.
11. Takto jej pak jísti budete: Bedra svá přepásaná míti budete, obuv
svou na nohách svých a hůl svou v ruce své, a jísti budete s
chvátáním; nebo Jití jest Hospodinovo.
12. V tu noc zajisté půjdu po zemi Egyptské, a budu bíti všecko
prvorozené v zemi Egyptské, od člověka až do hovada, a nade všemi bohy
Egyptskými učiním soud: Já Hospodin.
13. Krev pak ta na domích, v nichž budete, budeť vám na znamení; a
když uzřím krev, pominu vás, a nebude mezi vámi rána zahubující, když
bíti budu prvorozené v zemi Egyptské.
14. A budeť vám den ten na památku, a slaviti jej budete slavný
Hospodinu po rodech svých; právem věčným slaviti jej budete.
15. Za sedm dní přesné chleby jísti budete, a hned prvního dne
vyprázdníte kvas z domů vašich; nebo kdožkoli jedl by co kvašeného od
prvního až do sedmého dne, vyhlazena bude duše ta z Izraele.
16. A v den první budeť shromáždění svaté; dne také sedmého
shromáždění svaté míti budete. Žádného díla nebude děláno v nich;
toliko čehož se užívá k jídlu od každého, to samo připraveno bude od
vás.
17. A ostříhati budete přesnic, nebo v ten den vyvedl jsem vojska vaše
z země Egyptské; protož zachovávati budete den ten po rodech svých
právem věčným.
18. Prvního měsíce, čtrnáctého dne téhož měsíce, u večer jísti budete
chleby přesné, až do dne jedenmecítmého téhož měsíce k večerou.
19. Za sedm dní nebude nalezeno kvasu v domích vašich; nebo kdo by
koli jedl něco kvašeného, vyhlazena bude duše ta z shromáždění
Izraelského, tak příchozí jako zrozený v zemi.
20. Nic kvašeného jísti nebudete, ale ve všech příbytcích vašich jísti
budete chleby přesné.
21. Tedy svolal Mojžíš všecky starší Izraelské, a řekl jim: Vybeřte a
vezměte sobě beránka po čeledech svých, a zabíte Fáze.
22. Vezmete také svazček yzopu, a omočíte v krvi, kteráž bude v
medenici, a pomažete nade dveřmi a na obou veřejích tou krví, kteráž
bude v nádobě; z vás pak žádný nevycházej ze dveří domu svého až do
jitra.
23. Neboť půjde Hospodin, aby bil Egypt, a kde uzří krev nade dveřmi a
na obou veřejích, přeskočí Hospodin ty dvéře, aniž dopustí zhoubci
vjíti do domů vašich k hubení.
24. Protož ostříhati budete věci této za ustanovení tobě i synům tvým
až na věky.
25. A když vejdete do země, kterouž dá Hospodin vám, jakž zaslíbil,
zachovávati budete službu tuto.
26. Když by pak řekli vám synové vaši: Jaká jest to služba vaše?
27. Tedy díte: Obět Fáze toto jest Hospodinu, kterýž pominul domů synů
Izraelských v Egyptě, když bil Egypt, domy pak naše vysvobodil. A lid
sklonivše hlavy, poklonu učinili.
28. A rozšedše se synové Izraelští, učinili, jakž byl Hospodin
přikázal Mojžíšovi a Aronovi; tak a nejinak učinili.
29. Stalo se pak o půlnoci, pobil Hospodin všecko prvorozené v zemi
Egyptské, od prvorozeného Faraonova, kterýž seděti měl na stolici
jeho, až do prvorozeného vězně, kterýž byl v žaláři, i všecko
prvorozené hovad.
30. Tedy vstal Farao noci té, a všickni služebníci jeho i všickni
Egyptští, a vzešel křik veliký v Egyptě; nebo žádného nebylo domu, v
němž by nebylo něčeho mrtvého.
31. A povolav Mojžíše a Arona v noci, řekl: Vstaňte, vyjděte z
prostředku lidu mého, i vy i synové Izraelští, a odejdouce, služte
Hospodinu, jakž jste mluvili.
32. Ovce také vaše i voly vaše vezměte, jakž jste žádali, a jděte; a
dejte mi také požehnání.
33. I nutkali Egyptští lid, aby co nejrychleji vyšli z země; nebo
pravili: Všickni již teď zemřeme.
34. Protož vzal lid těsto své, prvé než zkysalo, obaliv je v šaty své,
na ramena svá.
35. Učinili pak synové Izraelští podlé rozkazu Mojžíšova; nebo
vyžádali byli od Egyptských klínotů stříbrných a zlatých, i šatů.
36. A Hospodin dal milost lidu před očima Egyptských, tak že půjčovali
jim. I obloupili Egyptské.
37. Tedy táhli synové Izraelští z Ramesses k Sochot, okolo šestkrát
sto tisíc pěších, mužů toliko kromě dětí.
38. Ano také jiného lidu mnoho vyšlo s nimi, ovec také a volů, dobytka
velmi mnoho.
39. I napekli z těsta, kteréž vynesli z Egypta, koláčů nekvašených;
nebo ještě bylo nezkynulo, proto že vypuzeni byli z Egypta, a nemohli
prodlévati, a ani pokrmů na cestu nepřipravili sobě.
40. Čas pak bydlení synů Izraelských, kteříž byli v Egyptě, byl čtyři
sta a třidceti let.
41. A když se vyplnilo čtyři sta a třidceti let, právě toho dne vyšla
všecka vojska Hospodinova z země Egyptské.
42. Noc tato pilně ostříhána býti má Hospodinu, v níž vyvedl je z země
Egyptské; tať tedy noc Hospodinova ostříhána bude ode všech synů
Izraelských po národech jejich.
43. I řekl Hospodin Mojžíšovi a Aronovi: Tentoť bude řád při slavnosti
Fáze: Žádný cizozemec nebude jísti z něho.
44. Každý pak služebník váš za stříbro koupený, když by obřezán byl,
teprv jísti bude z něho.
45. Příchozí a nájemník nebude jísti z něho.
46. V témž domě jísti jej budeš, nevyneseš z domu ven masa jeho; a
kostí v něm nezlámete.
47. Všecko shromáždění Izraelské tak s ním učiní.
48. Jestliže by pak cizozemec bydlil s tebou pohostinu, a slaviti by
chtěl Fáze Hospodinu, prvé obřezán bude každý pohlaví mužského; a
tehdy přistoupí k slavení jeho, a bude jako tu v zemi zrozený; žádný
pak neobřezaný nebude jísti z něho.
49. Jednostejné právo bude tu zrodilému a příchozímu, kterýž jest
pohostinu u prostřed vás.
50. Tedy učinili všickni synové Izraelští, jakž přikázal Hospodin
Mojžíšovi a Aronovi; tak učinili.