Bible kralická: Exodus, 15. kapitola

1. Tehdy zpíval Mojžíš a synové Izraelští píseň tuto Hospodinu, a
řekli takto: Zpívati budu Hospodinu, neboť jest slavně zveleben; koně
i s jezdcem uvrhl do moře.
2. Síla má a píseň jest Hospodin, nebo vysvobodil mne. Onť jest Bůh
můj silný, protož stánek vzdělám jemu; onť jest Bůh otce mého, protož
vyvyšovati ho budu.
3. Hospodin jest udatný bojovník, Hospodin jméno jeho.
4. Vozy Faraonovy i vojsko jeho uvrhl do moře; a nejpřednější hejtmané
jeho ztopeni jsou v moři Rudém.
5. Propasti přikryly je; vpadli do hlubiny jako kámen.
6. Pravice tvá, Hospodine, zvelebena jest v síle, pravice tvá, ó
Hospodine, potřela nepřítele.
7. A ve mnohé vyvýšenosti své podvrátil jsi povstávající proti tobě;
pustils hněv svůj, kterýžto sežral je jako strniště.
8. A duchem chřípí tvých shromážděny jsou vody, stály tekuté vody jako
hromada, ssedly se propasti u prostřed moře.
9. Řekl nepřítel: Honiti budu, dohoním se, budu děliti loupeže, nasytí
se jimi duše má, vytrhnu meč svůj, zahladí je ruka má.
10. Povanul jsi větrem svým, i přikrylo je moře; pohlceni jsou jako
olovo v prudkých vodách.
11. Kdo podobný tobě mezi silnými, ó Hospodine? Kdo jest tak, jako ty,
velebný v svatosti, hrozný v chvalách, činící divy?
12. Vztáhls pravici svou, i požřela je země.
13. Zprovodíš v milosrdenství svém lid tento, kterýž jsi vykoupil;
laskavě povedeš jej v síle své k příbytku svatosti své.
14. Uslyší lidé, bouřiti se budou; bolest zachvátí obyvatele
Filistinské.
15. Tedy zkormoucena budou knížata Idumejská, silné Moábské podejme
strach, rozplynou se všickni obyvatelé Kananejští.
16. Připadne na ně strach a lekání, pro velikost ramene tvého; mlčeti
budou jako kámen, dokudž nepřejde lid tvůj, ó Hospodine, dokudž
nepřejde lid ten, kteréhožs sobě dobyl.
17. Uvedeš je, a štípíš je na hoře dědictví svého, na místě, kteréž
jsi k příbytku svému připravil, Hospodine, v svatyni, kterouž utvrdí
ruce tvé, Pane.
18. Hospodin kralovati bude na věky věků.
19. Nebo vešli koni Faraonovi s vozy jeho i s jezdci jeho do moře, a
obrátil na ně Hospodin vody mořské, synové pak Izraelští šli po suše u
prostřed moře.
20. I vzala Maria prorokyně, sestra Aronova, buben v ruku svou, a
vyšly za ní všecky ženy s bubny a s píšťalami.
21. I odpovídala jim Maria: Zpívejte Hospodinu, poněvadž slavně
zveleben jest; koně i s jezdcem uvrhl do moře.
22. Hnul pak Mojžíš lidem Izraelským od moře Rudého, a táhli na poušť
Sur. I šli tři dni po poušti, a nenalezli vod.
23. A přišedše do Marah, nemohli píti vod z Marah, nebo byly hořké;
protož nazváno jest jméno jeho Marah.
24. Z té příčiny reptal lid na Mojžíše, řka: Co budeme píti?
25. I volal k Hospodinu, a ukázal mu Hospodin dřevo, kteréž jakž uvrhl
do vod, učiněny jsou sladké vody. Tu vydal jemu práva a soudy, a tu ho
zkusil.
26. A řekl: Jestliže skutečně poslouchati budeš hlasu Hospodina Boha
svého, a činiti budeš, což spravedlivého jest před očima jeho, a
nakloníš uší k přikázaním jeho, a ostříhati budeš všech ustavení jeho:
žádné nemoci, kterouž jsem dopustil na Egypt, nedopustím na tebe; nebo
já jsem Hospodin, kterýž tě uzdravuji.
27. I přišli do Elim, kdež bylo dvanácte studnic vod a sedmdesáte
palm; i rozbili tu stany při vodách.