Bible kralická: Exodus, 2. kapitola

1. Odšed pak muž jeden z domu Léví, vzal dceru z pokolení Léví.
2. I počala žena ta, a porodila syna; a viduci, že jest krásný, kryla
ho za tři měsíce.
3. A když ho nemohla déle tajiti, vzala mu ošitku z sítí, a omazala ji
klím a smolou; a vložila do ní to dítě, a vyložila do rákosí u břehu
řeky.
4. A postavila sestru jeho zdaleka, aby zvěděla, co se s ním díti
bude.
5. A v tom sešla dcera Faraonova, aby se myla v řece; a děvečky její
procházely se po břehu řeky. A uzřevši ošitku mezi rákosím, poslala
děvečku svou, a vzala ji.
6. A když otevřela, uzřela dítě; a aj, plakalo pacholátko. A
slitovavši se nad ním, řekla: Z dětí Hebrejských jest toto.
7. I řekla sestra jeho k dceři Faraonově: Mám-li jíti a zavolati tobě
chůvy z žen Hebrejských, kteráž by odchovala tobě dítě?
8. Odpověděla dcera Faraonova: Jdi. Tedy šla děvečka a zavolala matky
toho dítěte.
9. I řekla jí dcera Faraonova: Vezmi toto dítě, a odchovej mi je; a
jáť dám mzdu tvou. I vzala žena dítě, a chovala je.
10. A když odrostlo pachole, dovedla je k dceři Faraonově, kteráž jej
měla za syna; a nazvala jméno jeho Mojžíš, řkuci: Nebo jsem ho z vody
vytáhla.
11. I stalo se ve dnech těch, když vyrostl Mojžíš, že vyšel k bratřím
svým, a hleděl na trápení jejich. Uzřel také muže Egyptského, an tepe
muže Hebrejského, jednoho z bratří jeho.
12. (2:11) A sem i tam se ohlédna, vida, že žádného tu není, zabil
Egyptského, a zahrabal jej v písku.
13. (2:12) Vyšed potom druhého dne, a aj, dva muži Hebrejští vadili
se. I řekl tomu, kterýž křivdu činil: Proč tepeš bližního svého?
14. (2:13) Kterýžto odpověděl: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcí nad
námi? Zdali zabiti mne myslíš, jako jsi zabil Egyptského? Protož ulekl
se Mojžíš a řekl: Jistě známá jest ta věc.
15. (2:14) A uslyšav Farao tu věc, hledal zabiti Mojžíše. Ale Mojžíš
utekl od tváři Faraonovy, a bydlil v zemi Madianské; i usadil se podlé
studnice.
16. (2:15) Kníže pak Madianské mělo sedm dcer. Kteréžto přišedše,
vážily vodu, a nalívaly do koryt, aby napájely dobytek otce svého.
17. (2:16) I přišli pastýři, a odehnali je. Tedy Mojžíš vstav, pomohl
jim a napojil dobytek jejich.
18. (2:17) A když se navrátily k Raguelovi, otci svému, řekl on: Jakž
jste to dnes tak brzo přišly?
19. (2:18) Odpověděly: Muž Egyptský vysvobodil nás z ruky pastýřů; ano
také ochotně navážil nám vody, a napojil dobytek.
20. (2:19) I řekl dcerám svým: Kdež pak jest? Pročež jste pustily muže
toho? Povolejte ho, ať pojí chleba.
21. (2:20) A svolil Mojžíš k tomu, aby bydlil s mužem tím. Kterýžto
dal Zeforu, dceru svou, Mojžíšovi.
22. (2:21) I porodila syna, a nazval jméno jeho Gerson; nebo řekl:
Příchozí jsem byl v zemi cizí.
23. (2:22) Stalo se pak po mnohých časích, že umřel král Egyptský; a
synové Izraelští úpěli pro roboty, a křičeli. I vstoupil k Bohu křik
jejich pro roboty.
24. (2:23) A uslyšel Bůh naříkání jejich, a rozpomenul se Bůh na