Bible kralická: Exodus, 20. kapitola

1. I mluvil Bůh všecka slova tato, řka:
2. Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, z
domu služby.
3. Nebudeš míti bohů jiných přede mnou.
4. Neučiníš sobě rytiny, ani jakého podobenství těch věcí, kteréž jsou
na nebi svrchu, ani těch, kteréž na zemi dole, ani těch, kteréž u
vodách pod zemí.
5. Nebudeš se jim klaněti, ani jich ctíti. Nebo já jsem Hospodin Bůh
tvůj, Bůh silný, horlivý, navštěvující nepravost otců na synech do
třetího i čtvrtého pokolení těch, kteříž nenávidí mne,
6. A činící milosrdenství nad tisíci těmi, kteříž mne milují, a
ostříhají přikázaní mých.
7. Nevezmeš jména Hospodina Boha svého nadarmo; neboť nenechá bez
pomsty Hospodin toho, kdož by bral jméno jeho nadarmo.
8. Pomni na den sobotní, abys jej světil.
9. Šest dní pracovati budeš, a dělati všeliké dílo své;
10. Ale dne sedmého odpočinutí jest Hospodina Boha tvého. Nebudeš
dělati žádného díla, ty i syn tvůj i dcera tvá, služebník tvůj i děvka
tvá, hovado tvé i příchozí, kterýž jest v branách tvých.
11. Nebo v šesti dnech učinil Hospodin nebe a zemi, moře a všecko, což
v nich jest, a odpočinul dne sedmého; protož požehnal Hospodin dne
sobotního, a posvětil ho.
12. Cti otce svého i matku svou, ať se prodlejí dnové tvoji na zemi,
kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.
13. Nezabiješ.
14. Nesesmilníš.
15. Nepokradeš.
16. Nepromluvíš proti bližnímu svému křivého svědectví.
17. Nepožádáš domu bližního svého, aniž požádáš manželky bližního
svého, ani služebníka jeho, ani děvky jeho, ani vola jeho, ani osla
jeho, ani cožkoli jest bližního tvého.
18. Veškeren pak lid viděl hřímání to a blýskání, a zvuk trouby, a
horu kouřící se. To když viděl lid, pohnuli se a stáli zdaleka.
19. A řekli Mojžíšovi: Mluv ty s námi, a poslouchati budeme; a nechť
nemluví s námi Bůh, abychom nezemřeli.
20. Odpověděl Mojžíš lidu: Nebojte se; nebo pro zkušení vás sám Bůh
přišel, aby bázeň jeho byla mezi vámi, abyste nehřešili.
21. Tedy stál lid zdaleka; Mojžíš pak přistoupil k mrákotě, kdež byl
Bůh.
22. I řekl Hospodin Mojžíšovi: Tak povíš synům Izraelským: Vy jste
sami viděli, že s nebe mluvil jsem s vámi.
23. Protož nevyzdvihujte ničehož ku poctě se mnou; bohů stříbrných a
bohů zlatých neučiníte sobě.
24. Oltář z země uděláš mi a obětovati budeš na něm zápaly své, a
pokojné oběti své, ovce své a voly své. Na kterémkoli místě rozkáži
slaviti památku jména svého, přijdu k tobě a požehnám tobě.
25. Jestliže mi pak vzděláš oltář kamenný, nedělej ho z kamene
tesaného; nebo jestliže pozdvihneš železa na něj, poškvrníš ho.
26. Aniž po stupních vstupovati budeš k oltáři mému, aby hanba tvá u
něho odkryta nebyla.