Bible kralická: Exodus, 8. kapitola

1. I mluvil Hospodin k Mojžíšovi: Vejdi k Faraonovi a rci jemu: Takto
praví Hospodin: Propusť lid můj, ať mi slouží.
2. Pakli nebudeš chtíti propustiti, aj, já raním všecky krajiny tvé
žabami.
3. A vydá řeka množství žab, kteréž vystoupí a polezou do domu tvého a
do pokoje, v němž líháš, a na ložce tvé, a do domů služebníků tvých i
lidu tvého, a do pecí tvých a do těsta tvého.
4. I na tebe a na lid tvůj, i na všecky služebníky tvé polezou žáby.
5. I řekl Hospodin Mojžíšovi: Rci Aronovi: Vztáhni ruku svou s holí
svou na řeky, na potoky a na jezera, a vyveď žáby na zemi Egyptskou.
6. I vztáhl Aron ruku svou na vody Egyptské; a vystoupily žáby a
přikryly zemi Egyptskou.
7. A učinili tolikéž čarodějníci skrze své čáry; a udělali, že vyšly
žáby na zemi Egyptskou.
8. Tedy Farao povolav Mojžíše a Arona, řekl: Modlte se Hospodinu, ať
odejme žáby ode mne a od lidu mého; a propustím ten lid, aby obětovali
Hospodinu.
9. I řekl Mojžíš Faraonovi: Poctím tě tím, a pověz, kdy bych se měl
modliti za tě a za služebníky tvé, a za lid tvůj, aby vypléněny byly
žáby od tebe, i z domů tvých; toliko v řece zůstanou.
10. Kterýžto odpověděl: Zítra. A Mojžíš řekl: Podlé slova tvého nechť
jest, abys věděl, že žádného takového není, jako Hospodin Bůh náš.
11. I odejdou žáby od tebe a od domů tvých, i od služebníků tvých a od
lidu tvého; toliko v řece zůstanou.
12. Tedy vyšel Mojžíš s Aronem od Faraona. I volal Mojžíš k Hospodinu,
aby odjaty byly žáby, kteréž byl dopustil na Faraona.
13. I učinil Hospodin podlé slova Mojžíšova; a vymřely žáby z domů, ze
vsí i z polí.
14. I shrnuli je na hromady; a nasmradila se země.
15. Vida pak Farao, že by dáno bylo oddechnutí, více zatvrdil se v
srdci svém, a neuposlechl jich, jakož byl mluvil Hospodin.
16. I řekl Hospodin Mojžíšovi: Rci k Aronovi: Vztáhni hůl svou, a udeř
v prach země, aby obrátil se v stěnice na vší zemi Egyptské.
17. Kteříž učinili tak. Nebo vztáhl Aron ruku svou s holí svou, a
udeřil prach země. I byly stěnice na lidech i hovadech; všecken prach
země obrátil se v stěnice ve vší zemi Egyptské.
18. Dělali také tak čarodějníci skrze čáry své, aby vyvedli stěnice,
ale nemohli. A byly stěnice na lidech i hovadech.
19. Tedy řekli čarodějníci Faraonovi: Prst Boží toto jest. A posililo
se srdce Faraonovo, aniž poslechl jich, jakož mluvil Hospodin.
20. Řekl pak Hospodin Mojžíšovi: Vstaň ráno a stůj před Faraonem. Hle
vyjde k vodě, a díš k němu: Takto praví Hospodin: Propusť lid můj, ať
mi slouží.
21. Pakli nepropustíš lidu mého, hle, já pošli na tě a na služebníky
tvé, a na lid tvůj, a na domy tvé směsici všelikých škodlivých žížal;
a naplněni budou domové Egyptští těmi žížalami, nad to i země ta, na
níž oni jsou.
22. A oddělím v ten den zemi Gesen, v níž lid můj zůstává, aby tam
nebylo směsice té; abys věděl, že jsem já Hospodin u prostřed země.
23. A vysvobozením rozdíl učiním mezi lidem svým a lidem tvým. Zítra
bude znamení toto.
24. I učinil Hospodin tak. Nebo přišla těžká směsice škodlivých žížal
na dům Faraonův, a do domů služebníků jeho i na všecku zemi Egyptskou;
a nakazila se země od té směsice.
25. Povolal pak Farao Mojžíše a Arona, a řekl: Jděte, obětujte Bohu
svému tu v zemi.
26. I řekl Mojžíš: Nenáleží nám tak činiti; nebo ohavnost Egyptských
obětovali bychom Hospodinu Bohu našemu. A jestliže bychom obětovali
to, což jest ohavnost před očima Egyptských, zdaž by nás
neukamenovali?
27. Cestou tří dnů půjdeme na poušť, a obětovati budeme Hospodinu Bohu
našemu, jakž nám rozkázal.
28. I řekl Farao: Já propustím vás, abyste obětovali Hospodinu Bohu
svému na poušti, však dále abyste nikoli neodcházeli. Modltež se za
mne.
29. Odpověděl Mojžíš: Aj, já vycházím od tebe, a modliti se budu
Hospodinu, aby odešla ta směsice od tebe, od služebníků tvých i od
lidu tvého zítra; avšak ať Farao více nezklamává, nepropouštěje lidu,
aby obětovali Hospodinu.
30. A vyšed Mojžíš od Faraona, modlil se Hospodinu.
31. I učinil Hospodin podlé slova Mojžíšova, a odjal tu směsici od
Faraona, od služebníků jeho i od lidu jeho, tak že ani jedné žížaly
nezůstalo.
32. Ale Farao ztížil srdce své také i tehdáž, a nepropustil lidu.