Bible kralická: Ezechiel, 13. kapitola

1. I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
2. Synu člověčí, prorokuj proti prorokům Izraelským, kteříž prorokují,
a rci prorokujícím z srdce svého: Slyšte slovo Hospodinovo:
3. Takto praví Panovník Hospodin: Běda prorokům bláznivým, kteříž
následují ducha svého, ješto však nic neviděli.
4. Podobni jsou liškám na pustinách proroci tvoji, Izraeli.
5. Nevstupujete k mezerám, aniž děláte hradby okolo domu Izraelského,
aby ostáti mohl v boji v den Hospodinův.
6. Vídají marnost a hádání lživé. Říkají: Praví Hospodin, ješto jich
neposlal Hospodin, a troštují lidi, aby jen utvrdili slovo své.
7. Zdaliž vidění marného nevídáte, a hádání lživého nevypravujete? A
říkáte: Praví Hospodin, ješto jsem já nemluvil.
8. Pročež takto praví Panovník Hospodin: Proto že mluvíte marnost, a
vídáte lež, protož aj, já jsem proti vám, praví Panovník Hospodin.
9. Nebo bude ruka má proti prorokům, kteříž vídají marnost a hádají
lež. V losu lidu mého nebudou, a v popisu domu Izraelského nebudou
zapsáni, aniž do země Izraelské vejdou. I zvíte, že já jsem Panovník
Hospodin,
10. Proto, proto že v blud uvedli lid můj, říkajíce: Pokoj, ješto
nebylo žádného pokoje. Jeden zajisté ustavěl stěnu hliněnou, a jiní
obmítali ji vápnem ničemným.
11. Rciž těm, kteříž obmítají vápnem ničemným: I však to padne. Přijde
příval rozvodnilý, a vy, kamenové krupobití velikého, spadnete, a vítr
bouřlivý roztrhne ji.
12. A aj, když padne ta stěna, zdaliž vám nebude řečeno: Kdež jest to
obmítání, jímž jste obmítali?
13. Protož takto praví Panovník Hospodin: Roztrhnu ji, pravím, větrem
bouřlivým v prchlivosti své, a příval rozvodnilý v hněvě mém přijde, a
kamení krupobití velikého v prchlivosti mé k vyhlazení jí.
14. Nebo rozbořím stěnu tu, kterouž jste obmetali vápnem ničemným, a
porazím ji na zem, tak že odkryt bude grunt její. I padne, a zkaženi
budete u prostřed ní, a zvíte, že já jsem Hospodin.
15. A tak vykonaje prchlivost svou na té stěně, a na těch, kteříž ji
obmítají vápnem ničemným, dím vám: Není více té stěny, není ani těch,
kteříž ji obmítali,
16. Totiž proroků Izraelských, kteříž prorokují Jeruzalému, a ohlašují
jemu vidění pokoje, ješto není žádného pokoje, praví Panovník
Hospodin.
17. Ty pak, synu člověčí, obrať tvář svou k dcerám lidu svého, kteréž
prorokují z srdce svého, a prorokuj i proti nim.
18. A rci: Takto praví Panovník Hospodin: Běda těm, kteréž šijí
polštáříky pod všeliké lokty rukou lidu mého, a dělají kukly na hlavu
všeliké postavy, aby lovily duše. Zdaliž loviti máte duše lidu mého,
abyste se živiti mohly?
19. Nebo zlehčujete mne u lidu mého pro hrst ječmene a pro kus chleba,
umrtvujíce duše, kteréž neumrou, a obživujíce duše, kteréž živy
nebudou, lhouce lidu mému, kteříž poslouchají lži.
20. Protož takto praví Panovník Hospodin: Aj, já dám se v polštáříky
vaše, jimiž vy lovíte tam duše, abyste je oklamaly. Nebo strhnu je s
ramenou vašich, a propustím duše, duše, kteréž vy lovíte, abyste je
oklamaly.
21. I strhnu kukly vaše, a vytrhnu lid svůj z ruky vaší, tak abyste
jich nemohly více loviti, i zvíte, že já jsem Hospodin;
22. Proto že kormoutíte srdce spravedlivého lžmi, ješto jsem já ho
nekormoutil, a posilujete rukou bezbožného, aby se neodvrátil od zlé
cesty své, obživujíce jej.
23. Protož nebudete vídati marnosti, a s hádáním nebudete se obírati