1. Tedy stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
2. Synu člověčí, co jest dřevo révové proti všelijakému dřevu, aneb
proti ratolestem dříví lesního?
3. Zdaliž vzato bude z něho dřevo k udělání něčeho? Zdaliž udělají z
něho hřebík k zavěšování na něm všelijaké nádoby?
4. Aj, na oheň dává se k sežrání. Když oba konce jeho sežere oheň, a
prostředek jeho obhoří, zdaž se k čemu hoditi může?
5. Aj, když byl celý, nic nemohlo býti z něho uděláno, ovšem když jej
oheň sežral, a shořel, k ničemu se více hoditi nebude.
6. Protož takto praví Panovník Hospodin: Jakož jest dřevo révové mezi
dřívím lesním, kteréž jsem oddal ohni k sežrání, tak jsem oddal
obyvatele Jeruzalémské.
7. Nebo postavím tvář svou hněvivou proti nim. Z ohně jednoho vyjdou,
a oheň druhý zžíře je. I zvíte, že já jsem Hospodin, když obrátím tvář
svou hněvivou proti nim.
8. A obrátím zemi tuto v poušť, proto že se přestoupení dopouštěli,
praví Panovník Hospodin.