Bible kralická: Ezechiel, 17. kapitola

1. Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
2. Synu člověčí, vydej pohádku, a předlož podobenství o domu
Izraelském,
3. A rci: Takto praví Panovník Hospodin: Orlice veliká, velikých
křídel a dlouhých brků, plná peří, strakatá, přiletěvši na Libán,
vzala vrch cedru.
4. Vrch mladistvých ratolestí jeho ulomila, a přenesla jej do země
kupecké; v městě kupeckém položila jej.
5. Potom vzavši z semene té země, vsadila je v poli úrodném, a vsadila
je velmi opatrně při vodách mnohých.
6. Kteréžto bylo by vzešlo, a bylo by révem bujným, jakžkoli nízké
postavy, a byly by patřily ratolesti jeho k ní, a kořenové jeho
poddáni byli by jí, a tak bylo by kmenem vinným, kterýž by vydal byl
ratolesti, a vypustil rozvody.
7. Ale byla orlice jedna veliká velikých křídel a vypeřená, a aj, ten
kmen vinný připjal kořeny své k ní, a ratolesti své vztáhl k ní, aby
svlažovala jej z brázd štípení svého,
8. Ješto v poli dobrém, při vodách mnohých štípen byl, aby vypustil
ratolesti, a nesl ovoce, a byl kmenem slavným.
9. Rci: Takto praví Panovník Hospodin: Zdaliž se podaří? Zdaliž kořenů
jeho nevytrhá, a ovoce jeho neotrhá a neusuší? Zdaž všech ratolestí
vyrostlých z něho neusuší? Zdaliž s velikou silou a s mnohým lidem
nevyhladí ho z kořenů jeho?
10. Aj, jakžkoli štípen, zdaliž se podaří? Zdaliž, jakž se ho dotkne
vítr východní, do konce neuschne? Při brázdách, při nichž se ujal,
zdaž neuschne?
11. Za tím stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
12. Rci nyní domu zpurnému: Nevíte-liž, co je toto? Rci: Aj, přitáhl
král Babylonský do Jeruzaléma, a vzal krále jeho i knížata jeho, a
zavedl je s sebou do Babylona.
13. Vzal také z semene královského, a učiniv s ním smlouvu, přísahou
jej zavázal, a silné země té pobral,
14. Aby bylo království snížené, proto aby se nepozdvihovalo, aby
ostříhaje smlouvy jeho, tak stálo.
15. Ale zprotivil se jemu, poslav posly své do Egypta, aby jemu podal
koní a lidu mnohého. Zdaž se mu to podaří? Zdaž pomsty ujde ten, kdož
tak činí? Ten kdož ruší smlouvu, zdaliž pomsty ujde?
16. Živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že v místě krále toho,
kterýž jej králem učinil, jehož přísahou pohrdl, a jehož smlouvu
zrušil, u něho v Babyloně umře.
17. Aniž mu Farao s vojskem velikým a s zástupem mnohým co napomůže v
boji, když vysype násyp, a vzdělá šance, aby zahubil množství lidí,
18. Poněvadž pohrdl přísahou, zrušiv smlouvu. Neb aj, podal ruky své,
a však všecko toto činí. Neujdeť pomsty.
19. Protož takto praví Panovník Hospodin: Živť jsem já, že přísahu
svou, kterouž pohrdl, a smlouvu svou, kterouž zrušil, jistotně obrátím
na hlavu jeho.
20. Nebo roztáhnu na něj sít svou, a polapen bude do vrše mé, i zavedu
jej do Babylona, a souditi se s ním budu tam pro přestoupení jeho,
kteréhož se dopustil proti mně.
21. Všickni též, kteříž utekli od něho se všemi houfy jeho, od meče
padnou, ostatní pak na všecky strany rozprostříni budou. I zvíte, že
já Hospodin mluvil jsem.
22. Takto praví Panovník Hospodin: A však vezmu z vrchu cedru toho
vysokého a vsadím, z vrchu mladistvých ratolestí jeho mladou větvičku
ulomím, a štípím na hoře vysoké a vyvýšené.
23. Na hoře vysoké Izraelské štípím ji, i vypustí ratolesti, a ponese
ovoce, a tak učiněna bude cedrem slavným, a bude bydliti pod ním
všeliké ptactvo; všecko, což křídla má, v stínu ratolestí jeho bydliti
bude.
24. A tak zvědí všecka dříví polní, že já Hospodin snížil jsem dřevo
vysoké, a povýšil jsem dřeva nízkého; usušil jsem strom zelený, a