1. Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
2. Což jest vám, že užíváte přísloví tohoto o zemi Izraelské,
říkajíce: Otcové jedli hrozen trpký, a zubové synů laskominy mají?
3. Živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že nebudete moci více
užívati přísloví tohoto v Izraeli.
4. Aj, všecky duše mé jsou, jakož duše otcova, tak i duše synova mé
jsou. Duše, kteráž hřeší, ta umře.
5. Nebo byl-li by někdo spravedlivý, a činil by soud a spravedlnost;
6. Na horách by nejídal, a očí svých nepozdvihoval k ukydaným bohům
domu Izraelského, a manželky bližního svého by nepoškvrnil, a k ženě
pro nečistotu oddělené nepřistoupil;
7. Kterýž by žádného neutiskal, základ dlužníku svému by navracoval,
cizího mocí nebral, chleba svého by lačnému udílel, a nahého přiodíval
rouchem;
8. Na lichvu by nedával, a úroku nebral, od nepravosti ruku svou by
odvracoval, soud pravý mezi jedním i druhým by činil;
9. V ustanoveních mých by chodil, a soudů mých ostříhal, čině, což
pravého jest: spravedlivý ten jistě žeť živ bude, praví Panovník
Hospodin.
10. Zplodil-li by pak syna lotra, prolevače krve, kterýž by čímkoli z
těch věcí škodil bratru,
11. Onoho pak všeho nečinil by, anobrž i na horách by jídal, a ženy
bližního svého by poškvrnil;
12. Chudého a nuzného by utiskl, cizí věci mocí vzal, základu by
nenavrátil, a k ukydaným bohům očí svých by pozdvihoval, ohavnost
provodil,
13. Na lichvu by dával, a úrok bral: zdaž bude živ? Nebude živ.
Poněvadž všecky ohavnosti tyto činil, jistotně umře, krev jeho přijde
na něj.
14. A aj, zplodil-li by syna, kterýž by spatřil všecky hříchy otce
svého, kteréž činil, a vida, nečinil by tak;
15. Na horách by nejídal, a očí svých nepozdvihoval k ukydaným bohům
domu Izraelského, manželky bližního svého by nepoškvrnil,
16. A aniž by koho utiskal, základu by nezadržoval, cizího mocí
nebral, chleba svého lačnému by udílel, a nahého rouchem by přiodíl;
17. Od chudého by zdržel ruku svou, lichvy a úroku by nebral, soudy mé
činil, v ustanoveních mých by chodil: tenť neumře pro nepravost otce
svého, jistě živ bude.
18. Otec pak jeho, proto že se bezpráví dopouštěl, cizí věci bratru
mocí bral, a to, což není dobré, činil u prostřed lidu svého: protož
aj, umře pro nepravost svou.
19. Ale říkáte: Jak by to bylo? Zdaž nenese syn nepravosti otcovy?
Když syn činí soud a spravedlnost, všech ustanovení mých ostříhá a
činí je, jistě žeť živ bude.
20. Duše, kteráž hřeší, ta umře. Syn neponese nepravosti otcovy, aniž
otec ponese nepravosti synovy; spravedlnost spravedlivého při něm
zůstane, též bezbožnost bezbožného na něj připadne.
21. Pakli by se bezbožný odvrátil ode všech hříchu svých, kteréž
činil, a ostříhal by všech ustanovení mých, a činil by soud a
spravedlnost, jistě živ bude a neumře.
22. Žádná přestoupení jeho, jichž se dopustil, nebudou jemu
připomínána; v spravedlnosti své, kterouž by činil, živ bude.
23. Zdaliž jakou líbost mám, když umírá bezbožný? dí Panovník
Hospodin. Zdali ne raději když se odvrací od cest svých, aby živ byl?
24. Pakli by se odvrátil spravedlivý od spravedlnosti své, a činil by
nepravost, čině podlé všech ohavností, kteréž činí bezbožný,
takový-liž by živ byl? Na žádné spravedlnosti jeho, kteréž činil,
nebude pamatováno. Pro přestoupení své, jehož se dopouštěl, a pro
hřích svůj, kterýž páchal, pro tyť věci umře.
25. Že pak říkáte: Není pravá cesta Páně, poslyštež nyní, ó dome
Izraelský: Zdali má cesta není pravá? Zdali nejsou cesty vaše nepravé?
26. Když by se odvrátil spravedlivý od spravedlnosti své, a čině
nepravost, v tom by umřel, pro nepravost svou, kterouž činil, umře.
27. A když by se odvrátil bezbožný od bezbožnosti své, kterouž činil,
a činil by soud a spravedlnost, tenť duši svou zachová při životu.
28. Nebo prohlédl, a odvrátil, se ode všech přestoupení svých, jichž
se dopouštěl; jistě žeť živ bude a neumře.
29. A však vždy říká dům Izraelský: Není pravá cesta Páně. Zdali mé
cesty nepravé jsou, ó dome Izraelský? Zdaliž nejsou cesty vaše
nepravé?
30. A protož každého z vás podlé cest jeho souditi budu, ó dome
Izraelský, dí Panovník Hospodin. Navraťtež se a odvraťte ode všech
přestoupení svých, aby vám nebyla k úrazu nepravost.
31. Odvrzte od sebe všecka přestoupení vaše, jichž jste se dopouštěli,
a učiňte sobě srdce nové a ducha nového. I pročež mřete, ó dome
Izraelský?